Čistá planeta pro všechny: vyvážením produkce emisí ke klimaticky neutrální Evropě
03.12.2018
Účelem dlouhodobé vize je přispět k plnění cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou, tedy udržet oteplování planety hluboko pod hodnotou 2°C od dob průmyslové revoluce, tedy o 1,5°C, a dosáhnout rovnováhy emisí skleníkových plynů v druhé polovině století.
Dle zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) vydané v říjnu 2018 již od té doby došlo k oteplení o 1°C a každé desetiletí se oteplí průměrně o 0,2°C. Bez podniknutí kroků v mezinárodním měřítku se takto v roce 2060 planeta oteplí o 2°C a stoupání teploty bude pokračovat. EU se současnou legislativou směřuje k redukci emisí pro rok 2050 o 60 %, což ovšem dle Komise pro naplnění teplotních cílů Pařížské dohody nestačí, protože dle zprávy IPCC je potřeba pro udržení teplotního rozdílu 1,5°C dosáhnout klimatické neutrality už do poloviny tohoto století - tedy urgentněji, než se dříve předpokládalo.
Komise tedy přichází s dlouhodobou strategickou vizí vedoucí k dosažení klimatické neutrality, neboli nulových emisí skleníkových plynů, do roku 2050.
K vypracování strategické vize byla Komise vyzvána Evropskou radou letos v březnu. Smyslem této dlouhodobé strategie ovšem není dle Komise stanovení nových cílů a limitů. Má nastavit směr energetické a klimatické politiky, kterým by se měly ubírat, a být impulsem pro další vývoj. Vize by měla být také inspirací pro vytváření inovativních průmyslových odvětví a podniků, jakož i nových pracovních příležitostí (tzv. green jobs již dnes dle Komise v EU představují asi 4 miliony míst).
Sdělení zkoumá také spektrum možností, které mají členské státy, podniky, nebo i samotní občané k dispozici, a jak tyto možnosti mohou přispět k modernizaci hospodářství a ke zlepšení života Evropanů.
Hrozby a dopady klimatické změny jsou známé a existuje mnoho cest, jak jim předcházet, zvláště také aktivním přístupem jednotlivců ve společnosti.
Cestou ke klimaticky neutrální ekonomice by dle sdělení mohl být společný postup v sedmi hlavních strategických oblastech, v nichž Komise navrhuje různé možné cesty vedoucí k dosažení klimatické neutrality. Těmito oblastmi jsou:
- Energetická účinnost: centrální úlohu při dekarbonizaci by měla hrát právě energetická účinnost, neboť v současné době je energetický systém založen převážně na fosilních palivech a je odpovědný za produkování více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Do roku 2050 by mělo v oblasti energetiky dojít k úplné dekarbonizaci. Cestou k tomu je dle sdělení Komise značná míra elektrifikace a přechod na obnovitelné zdroje, které by měly stát za více než 80 % produkce elektřiny do roku 2050.
- Využívání obnovitelných zdrojů energie, které sníží spotřebu fosilních paliv, a tím také závislost Evropy na jejich dovozu.
- Čistá, bezpečná a propojená mobilita: doprava je dle sdělení Komise původcem asi čtvrtiny vyprodukovaných emisí skleníkových plynů v EU. K dekarbonizaci systému mobility by měly přispět všechny druhy dopravy, a to zejména skrze používání vozidel s nízkými a nulovými emisemi, zvýšení kapacity železniční sítě a účinnější organizace celého dopravního systému na základě digitalizace. Ve snižování emisí skleníkových plynů by zde dle Komise měly značnou roli hrát zejména v městských oblastech také alternativní paliva nebo například podpora využívání pěších zón a cyklostezek, čisté hromadné dopravy či sdílení dopravních prostředků.
- Konkurenceschopný průmysl a oběhové hospodářství: výroba oceli, cementu a chemických látek dominují v produkci emisí. K jejímu snížení by mělo dojít za využití nových technologií, i když v některých oblastech to půjde těžko. Podle vize by měly být klíčovými nástroji k redukci emisí též recyklace a opakované využívání surovin, což by se mělo projevit i ve snížení závislosti na dovozu mimo Evropu. Důležitou roli by mělo hrát i využívání nových materiálů či poptávka spotřebitelů po šetrnějších výrobcích.
- Vývoj infrastruktury: nulově emisní ekonomiky může být dle vize dosaženo pouze s vhodnou a moderní infrastrukturou zajišťující optimální propojení a integraci sektorů napříč Evropou.
- Podpora udržitelné bioekonomiky a vytvoření uhlíkových úložišť: ve vizi je podtrhována zásadní role zemědělských sektorů, využívání udržitelné biomasy, potřeba zalesňování a obnovy lesních oblastí, které mimo jiné fungují jako přírodní úložiště uhlíku, neboť jej vyprodukují méně, než jej pohltí. Komise akcentuje též potřebu rozmanitosti v zemědělství, jakož i lepší a vědecký přístup k aplikaci hnojiv.
- Zachycování a ukládání uhlíku jako řešení zbylých emisí (Carbon Capture and Storage): s vyšším využíváním obnovitelných zdrojů energie se již ukládání uhlíku nejeví jako hlavní řešení dekarbonizace v energeticky náročných oblastech, nicméně je stále potřebné.
Zmíněna je ve vizi řada dalších způsobů vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů. Podle Komise by měla modernizace a dekarbonizace evropské ekonomiky stimulovat další investování do všech sektorů, ve svém sdělení také předvídá pozitivní dopad na evropskou ekonomiku a růst HDP. Pro přechod na nulovou emisní ekonomiku bude potřeba vyvinout množství technologických inovací v energetice, stavebnictví, dopravě, průmyslu i zemědělství, v digitalizaci a dalších oblastech. Tato dlouhodobá strategická vize si klade za cíl zejména též otevřít diskuzi jak na globální úrovni, tak na úrovni členských států a mezi samotnými občany o tom, jak tyto vize nejlépe naplnit.
Zdroje:
https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_en.pdf