Víceletý finanční rámec EU (2021–2027)
12.06.2018
Víceletý finanční rámec a jeho role
Víceletý finanční rámec představuje alokované finanční prostředky EU na dané období pro dané oblasti. Každoroční rozpočet musí splňovat stanovené limity daného finančního rámce. První takový víceletý finanční rámec byl vytvořen na období pěti let v letech 1988–1992, poté následovala období sedmiletých rámců. Návrh, jak by měl víceletý finanční rámce vypadat, podává Komise, načež nařízení přijímá Rada po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Víceletý finanční rámec usnadňuje přijímání ročního rozpočtu EU, zajišťuje dodržování pravidel v rámci EU, převádí priority EU pro daný cyklus do číselných údajů, zvyšuje přehled o finančních prostředcích EU a tím napomáhá k větší stabilitě financování EU. Dlouhodobý rozpočet si neklade za cíl nahrazovat rozpočty národních států, ale doplňovat je. Je akcelerátorem pro různé oblasti a snaží se posílit roli Evropy v globálním kontextu. Rozpočet EU je ve srovnání s velikostí evropské ekonomiky a s rozpočty členských států malý. V závazcích má ten budoucí činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což dle Komise představuje 1,11 % HND společenství. Naproti tomu většina států má rozpočty běžně přes 40 % HND.
Představení návrhu Komise, včetně hlavních novinek
Moderní, jednoduchý a flexibilní, takový je dle předsedy Komise Jean-Claude Junckera finanční rámec pro období 2021–2027. „Nový rozpočet představuje příležitost k utváření budoucnosti nové ambiciózní Unie s 27 členskými státy, které navzájem spojuje solidarita. Akcentovanými prioritami nového víceletého finančního rámce by měly být dostatečná flexibilita, evropská přidaná hodnota, silnější důraz na výsledky a výkonnost a zjednodušení.“ Oproti stávajícímu období 2014–2020 do rozpočtu přibude asi o 32 biliónů Kč více a zásadními prioritami budou oblasti jako migrace a hranice, mladí, bezpečnost, výzkum a inovace a životní prostředí. I teď dostanou některé oblasti přidáno a některé se budou muset naučit hospodařit s menší částkou peněz. Zdvojnásoben by měl být například rozpočet na program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity (jedná se o iniciativu z roku 2016, která se snaží podpořit solidaritu, ale také bojuje s vysokou nezaměstnaností mladých Evropanů a napomáhá jejich osobnímu i profesnímu rozvoji). Finance na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku by se měly téměř trojnásobit.
Na druhé straně dojde k omezení prostředků na společnou zemědělskou politiku (přibližně o 5 %) a na politiku soudržnosti, tzv. kohézní politiku (přibližně o 7 %). Jak uvedla ve svém prohlášení Evropská komise, jedná se pouze o mírné snížení, obě politiky zůstávají pro EU velmi důležité. Nicméně již tradiční oponentský postoj ke snižování prostředků v zemědělství zaujala hned po zveřejnění návrhu Francie. Státy střední a východní Evropy, mezi nimi i Česká republika, se v reakci na návrh začaly zase více obávat o své obálky s prostředky na kohezní politiku.
Hlavní novinky, které s sebou návrh taktéž přináší, jsou kritéria pro přerozdělování peněz mezi členské státy. Novým kritériem by mohla být nezaměstnanost, integrace uprchlíků či dodržování zásad právního státu. Eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že přesný způsob rozdělení fondů podle těchto kritérií je stále předmětem debat. Výše HDP dle jejího názoru nadále zůstane základní kritériem, ovšem mezi další by se mohla zařadit např. zmiňovaná nezaměstnanost mladých, řešení problémů v oblasti životního prostředí a další.
Další novinkou je zaměření se na vlastní zdroje pro financování EU. Komise navrhuje modernizovat a zjednodušit stávající celkový systém financování a diverzifikovat zdroje příjmů rozpočtu. Navrhovaný soubor nových vlastních zdrojů zahrnuje 20 % příjmů ze systému obchodování s emisemi, 3 % paušální sazbu na nový a postupně zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a poplatek za množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eur za kilogram. Nové vlastní zdroje by do rozpočtu EU mohly přispět až 12 %, a výrazně by tak přispěly na financování nových priorit, a to částkou až 22 miliard eur ročně.
Velmi diskutovaným tématem je v navrhovaného rozpočtu posílení vazby mezi financováním EU a zásadami právního státu. Dodržování této zásady je předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU. Je nutné, aby tam, kam jdou peníze, byla funkční justice, aby daná země evropské peníze využívala skutečně podle pravidel a byla schopna reagovat na případné nesrovnalosti či podvody. Bylo by ale zároveň nutné zajistit, aby sankce za nedodržování této zásady některým členským státem nedopadly na jeho studenty, zemědělce. To by mělo být dle Věry Jourové uvedeno v doložce. Proti tomuto návrhu se očekávaně hned ohradilo Polsko a Maďarsko, a je jasné, že pro přijetí takovéhoto kritéria budou nakonec muset hlasovat všechny členské státy
Celkově podle mnoha reakcí představila Komise velmi komplexní návrh, který nastiňuje, jakým směrem se bude v následujících letech EU vyvíjet. Viditelně rostou ty položky, které jsou pro Evropu prioritní, jako ochrana hranic, migrace či výzkum a inovace. Z navrhovaného finančního rámce by měly být podporovány především ty projekty, které budou mít celoevropský dopad. Jedná se tedy především o podporu zvýšení přeshraniční spolupráce regionů či propojení sítí různých typů. Evropské finance, jak zdůrazňuje Komise, by měly sloužit především k řešení celoevropských problémů, a nikoliv jako náhražka národních investic do infrastruktury, mateřských školek či výstavby čistíren odpadních vod v obci. Opačným směrem zaznívají však i kritiky, směřující k odklonu od vnitřních a vnějších problémů EU, zmeškaných příležitostí v rámci zahraničního obchodu, neposílení odolnosti finančního trhu vůči budoucím krizím a ještě méně k tomu, aby se Evropa stala dynamickou a konkurenceschopnou. Ovšem je nutné si uvědomit, že je nyní velmi obtížné předpokládat, jaké výzvy přinese další desetiletí. Český ekonom Petr Zahradník popsal návrh rozpočtu jako revoluci, s přívlastkem umírněnou. Naznačil, že Evropa by se měla dívat spíše více dopředu a změny, které sebou návrh přináší, nejsou pro Zahradníka nijak zásadní. Přívlastky moderní a jednoduchý jsou dle jeho názoru velmi spekulativní.
Perspektiva pro Českou republiku
Co tedy návrh nového víceletého finanční rámce představuje pro Českou republiku? I nadále zůstaneme čistými příjemci, což znamená, že ze společného rozpočtu formou různých programů budeme dostávat více peněz, než do něj odvedeme. Jak již bylo výše v textu poukázáno, i v České republice se bude financovat méně soukromých projektů, a naopak se posílí investice těch projektů, které mají regionální dopad. Avšak je velmi zřejmé, že Česká republika si vede ekonomicky dobře, a tudíž nemůže počítat s tak velkou částkou finančních prostředků, jakou disponujeme v současném období. Dle Petra Zahradníka se bude redukce pohybovat mezi deseti až patnáct procenty. Odvíjet se to samozřejmě bude od schválených indikátorů pro přerozdělování peněz a dalších novinek, na kterých se musí Rada a Parlament EU shodnout. Pokud bude opravdu brána v potaz například nezaměstnanost, pak by to pro ČR nemuselo být až tak výhodné, jelikož nezaměstnanost v Česku je momentálně na 3,7 %, což je nejnižší v celé EU. Avšak míra nezaměstnanosti je podle odborníků dosti proměnný indikátor, který mi v tomto případě nebyl relevantní.
Už nejsme tou chudou a zaostalou zemí EU, a proto se začíná čím dál více předpovídat, kdy se ČR stane spíše čistým plátcem – bude do rozpočtu přispívat více a inkasovat méně. V posledních několika letech se ekonomice dařilo, a pokud se takové tempo udrží, Česká republika by mohla dosáhnout průměrného HDP Evropské unie kolem roku 2028. I když to pro některé nezní příliš hezky, znamenalo by to posun na úroveň zákládajících států, a jak někteří upozorňují, Česko se pak bude moci více soustředit na to, jakou EU v budoucnu, jako celek chce mít, a ne hlavně na to, kolik peněz od ní dostane.
Několik předních ekonomů se shodlo, že snižování prostředků na politiku soudržnosti a politiku zemědělskou není až tak výrazné, a Česko tak bude mít alespoň čas se smířit s tím, že budeme dostávat méně prostředků Je otázkou, zda se snížení finančních prostředků u některých oblastí zásadně projeví na fungování ekonomiky, když se u kohezní a zemědělské politiky jedná o rozhraní/škálu 5–7 %. Je nepopiratelné, že k ekonomickému rozvoji České republiky přispěly zásadně i evropské fondy. Z analýzy Úřadu vlády vyplývá, že dotace z fondů přispěly k 1,7 % růstu HDP. V případě Česka je největší zájem médií věnován právě kohezní politice, jinak zvané politice hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU. Jak již z názvu vyplývá, jejím cílem je podpora, rozvoj a snižování rozdílů v nejvíce zaostalých či znevýhodněných regionech Evropské unie. V návaznosti na bohatnutí České republiky lze tedy mluvit o tom, že dojde k omezení jejího nároku na využívání financí z tohoto fondu pro méně rozvinuté, chudší regiony. V praxi by to tedy znamenalo, že regiony, jako je například Praha či Jihovýchod (dle NUTS 2), budou dostávat z fondu méně peněz. Finance z kohezní politiky však i nadále zůstanou k dispozici všem členským státům a regionům, jen se více zaměří na co nejefektivnější a cílenou podporu projektů, a to i v ČR.
Z obrázku výše lze vyčíst, že některé regiony se ekonomicky posunuly blíže k unijnímu standardu v roce 2014 (oproti roku 2004). Je patrné, že výkon naší ekonomiky se zlepšil skoro nejvíce ze všech postkomunistických zemí Evropy.
Co se týče evropských zdrojů na podporu zemědělství, v České republice dojde ke snížení financí na podporu velkých podnikatelů, kteří tyto dotace hojně využívají. V souvislosti s novým návrhem víceletého finančního rámce se opět objevilo téma tzv. povinného zastropování dotací, které tuto možnost zvažuje jako variantu, jak přesměrovat finance od velkopodniků směrem k menším farmám. Nic konkrétního ale Komise zatím nenavrhla.
Celkový vývoj se bude taktéž samozřejmě odrážet od schopnosti ČR vyjednat si dobré postavení. Do kohezní politiky bude směřovat stále hodně peněz. Aby ČR v následujícím období uspěla, bude muset změnit svoji dosavadní „vlažnou“ strategii k rozpočtu, bude se muset více zaměřit na kvalitní a konkurenceschopné projekty a především bude muset zapracovat na přístupu žadatelů o dotace a administrativě jako takové. Otevírají se nové možnosti, přichází nové nástroje, nabízí se čerpání z ostatních kapitol rozpočtu. Otázkou však je, zda jsme na to, po zasycení kohezní politikou, připraveni.
A co teď?
Co se s návrhem víceletého finančního rámce bude dít nyní? Komisi běží od začátku května období pro jednání o tom, jak konkrétně budou některé oblasti vypadat a podle kterých parametrů se budou rozdělovat finance. Konkrétně kohézní politikou se Komise bude zabývat 29. května, zemědělskou pak 1. června. Rozhodnutí o budoucím rozpočtu EU bude poté na Radě, která rozhodne jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Zásadní roli v jednání hraje především čas. Příští rok v květnu se uskuteční volby do Evropského parlamentu, dojde k ustanovení nové Komise a rozhodnutí o budoucím finančním rámci na období 2021 až 2027 je tedy klíčovým. Proto bylo ze strany Parlamentu vyzváno k bezodkladnému jednání s Komisí a Radou s nejvyšší prioritou. Finální dohody by mělo být dosaženo ještě před volbami do Evropského parlamentu a před summitem v Sibiu dne 9. května 2019. Je tedy více než vhodný okamžik začít intenzivně vyjednávat, jelikož poslední jednání o víceletém finančním rámci trvalo 29 měsíců.[1
Zdroje
http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-3570_cs.htm
https://ec.europa.eu/czech-republic/news/180507_tydenik_cs
https://euobserver.com/opinion/141741
https://www.irozhlas.cz/komentare/evropska-unie-penize-cesko-komentar_1804260600_ako
Obrázek: Přehled navýšení investic do jednotlivých segmentů http://ekonomicky-denik.cz/novy-rozpocet-eu-kostce-vice-penez-od-clenskych-statu-priprava-migracni-vlnu-skrty-nekterych-oblastech/
Obrázek: Srovnání HDP na obyvatele v PPS, NUTS 2 regiony https://brilliantmaps.com/regional-eu-gdp/
[1] Dle návrhu Komise z 29. května 2018, by v příštím rámcovém období 2021-2027 měla Česká republika měla v rámci kohezní politiky získat až 20,1 miliardy eur (zhruba 512 miliard Kč). Oproti stávajícím 23,1 miliardám eur se tedy jedná o pokles o 13 %.
Na Společnou zemědělskou politu by pro Česko mělo být k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč) z vyčleněných 365 miliard eur. Tak uvádí návrh Komise z 1. června 2018. Jen pro srovnání, v probíhajícím období má české zemědělství možnost získat na dotacích z Evropské unie až 8,3 miliardy eur. Pokles v tomto případě činí 7 %.