Big_loader_ajax

Merkelová: Buďte solidární!

14.11.2018

Přestaňte ohrožovat právní stát, vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová Poláky a Maďary. V projevu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku sice žádnou zemi nejmenovala, bylo ale evidentní, že má na mysli právě tyto dvě.
"Kdo podkopává právní stát, omezuje práva občanské společnosti či svobodu médií, ohrožuje právní stát nejen u sebe doma, ale i v celé Evropě," prohlásila Merkelová. Zdůraznila, že Evropská unie je založena na vzájemné důvěře členských států. 

Polská vláda plánuje zásadní změny ve fungování justice, Maďarsko zase například přijalo nová pravidla pro práci neziskových organizací. V obou zemích došlo podle kritiků také k naprostému podřízení veřejnoprávních médií zájmům vládnoucích stran. Varšava i Budapešť všechnu kritiku odmítají jako politicky motivovanou. 

Podle Merkelové je v zájmu států EU, aby v budoucnu ještě více spolupracovaly. Kancléřka to zdůraznila hlavně v pasáži o zajištění bezpečnosti a prosazování zájmů zemí EU vůči světu. Členské země unie by podle ní měly zvážit zrušení současného pravidla, podle kterého je možné v zahraniční politice rozhodovat jen jednomyslně. Podle Merkelové EU potřebuje větší akceschopnost. To by podle kancléřky mělo vést k tomu, že jednou vznikne společná evropská armáda. Státy unie, míní Merkelová, by měly "pracovat na vizi, že jednoho dne budeme mít společnou evropskou armádu". O společné armádě mluvila jako o cíli spíše pro vzdálenou budoucnost, nikoliv jako o aktuálním tématu. Zároveň evropskou armádu označila za dobré doplnění NATO: "Nikdo nechce zpochybňovat klasická spojenectví." 

O nutnosti vzniku společné evropské armády nedávno mluvil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Z jeho projevu ale vyplynulo, že by si její ustavení představoval mnohem dřív než německá kancléřka. Evropskou armádu podporuje i český prezident Miloš Zeman. 

S Merkelovou souhlasí europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Vyjádřil, že "více společného postupu, který dle kancléřky jednou povede ke vzniku evropské armády, která nebude konkurencí, ale součástí NATO, zajistí silnější pozici Evropy ve světě a zejména lépe zajistí naši bezpečnost". 

Kancléřčin důraz na jednotnou EU ocenila i europoslankyně za ANO Martina Dlabajová. Jen v jednotě bude unie "důležitým globálním hráčem se silným politickým vlivem. Musíme opravdu vzít osud do vlastních rukou a začít hrát ve světové politice skutečně aktivní roli". 

Merkelová v projevu před europoslanci vyzvala především k tomu, aby státy EU byly vzájemně vstřícné a podporovaly se. "Solidarita je základní hodnotou pro jakékoliv společenství," zdůraznila. Solidarita je ale podle ní možná jen s těmi zeměmi, které plní své povinnosti. Tím podle všeho narážela na Itálii, jejíž populistická vláda chce doma výrazně zvýšit dohodnutý schodek státního rozpočtu. 

Merkelová zároveň vypíchla, že státy EU by měly být schopny většího pochopení pro zájmy těch druhých. "Tolerance je duší Evropy," prohlásila kancléřka. Podle ní je tak potřeba mít porozumění, jestliže některé země například nechtějí přijímat uprchlíky, protože s migrací nemají historickou zkušenost. Vzájemná solidarita ale podle Merkelové znamená, že by se všechny státy nakonec měly snažit najít společné řešení. 

Když hovořila o řešení migrační krize, Merkelová konkretizovala nutnost lepší kontroly hranic a významné pomoci státům v Africe, odkud většina žadatelů o azyl pochází. S tím souhlasí i český premiér Andrej Babiš (ANO). 

Babiš měl v Evropském parlamentu pronést svůj projev o budoucnosti EU v lednu. Nakonec ho ale bez náhrady zrušil. Úřad vlády tvrdí, že nový termín se teď hledá. 

Merkelová jako představitelka mocnosti, jež negativně ovlivnila dějiny minulého století, využila nedělního stého výročí konce první světové války, jež by mělo sloužit jako připomínka toho, "co se stane, když se národy vzájemně nerespektují". Kancléřka zdůraznila, že nacionalismus a egoismus v Evropě už nikdy nesmí mít šanci. "Musí zvítězit tolerance a solidarita," zopakovala v jiné souvislosti. 

Bylo to jedno z jejích posledních vystoupení jakožto šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU), v prosinci na tuto funkci rezignuje. Kancléřkou chce ale zůstat až do konce současného volebního období, tedy do roku 2021. 

"Ač nemohu souhlasit se všemi kroky, které německá vláda pod jejím vedením udělala, Evropa bude v budoucnosti političku její velikosti bezpochyby postrádat," ocenila Dlabajová.
 
Původní článek si můžete přečíst zde
Autor článku : Ondřej Houska
Zdroj : iHNed.cz