Evropský parlament schválil novou strategii EU vůči Číně
23.09.2021
Ochrana lidských práv má vyšší cenu než krátkodobé ekonomické benefity. Přesně tuto zprávu vyslal světu minulý týden Evropský parlament, když schválil (poměrem hlasů 570 pro, 61 proti a 40 zdržujících se) novou euro-čínskou strategii kritizující Čínu za porušování lidských práv. Nová strategie je nejenom deklaratorní záležitostí určující směřování zahraniční politiky EU vůči svému asijskému protějšku, ale nese v sobě také několik přímých důsledků pro vzájemné vztahy těchto významných aktérů světové politické scény.
Aktuální snahy Číny na potlačení demokracie v Hong Kongu, vynucování si občanské poslušnosti v Tibetu, vznik koncentračních táborů pro Ujgury a vytvoření recipročního sankčního seznamu, do kterého Čína zařazuje své kritiky, včetně členů Evropského parlamentu, utvrdily Evropskou unii v nutnosti reagovat na čínskou hrozbu. Výsledkem této nově schválené strategie je proto také vznik útvaru pro boj s dezinformační a útočnou aktivitou čínských vládních složek v kyberprostoru, který ponese jméno Far-East StratCom Task Force. Stejně tak dojde k vyloučení čínských firem z kontraktů na výstavbu strategické infrastruktury EU, zejména klíčových 5G sítí. Evropská unie bude také vyvíjet tlak na transparentního vyšetřování a přístupu evropských specialistů k potřebným informacím pro odhalení původu onemocnění COVID-19 a případné role čínských úřadů při vzniku a šíření koronaviru.
Zastavena jsou také jednání o investiční dohodě mezi EU a Čínou (CAI). Tato smlouva, kterou vyjednávají diplomaté Číny a EU již osmým rokem, měla zpřehlednit čínské investiční prostředí a poskytnout zahraničním investorům legislativní ochranu, jenž by je motivovala ke vstupu na čínský trh. Ještě v prosinci minulého roku došlo k zásadnímu průlomu ve vyjednáváních a vše nasvědčovalo tomu, že brzy vejde v platnost. V březnu však Čína publikovala nový sankční seznam, který obsahoval také jména pěti poslanců Evropského parlamentu, jeden výbor a jeden podvýbor Evropské unie, tři poslance evropských národních parlamentů, jména vědců ze Švédska a Německa, stejně tak jako německý think-tank Mercator Institute. Pro všechny zmíněné jednotlivce, osoby spjaté s výše zmíněnými institucemi a příslušníky nejbližší rodiny těchto osob, platí zákaz vstupu na území Čínské lidové republiky, stejně tak jako zákaz jakýchkoliv komerčních aktivit s čínskými subjekty a hrozba ztráta majetku umístěného v Číně.
Vzájemný spor se ještě vyostřil letos v srpnu, kdy se Litva stala obětí ekonomického a diplomatického nátlaku Číny, za rozhodnutí otevřít ve Vilniusu ambasádu Taiwanu. Zatímco ekonomické dopady této roztržky jsou pro obě strany minimální, Čína těmito kroky vysílá jasný signál dalším státům, které by měly v plánu podstoupit podobné kroky. Evropská unie tohoto chování odsoudila jako známku agrese, která bezesporu ovlivnila finální podobu usnesení o nové evropské strategii vůči Číně.
Navzdory všem konfliktům však Evropa stále volá po spolupráci a dialogu, a to zejména v konkrétních oblastech, kde se obě strany potřebují. Klíčová je pro EU zejména spolupráce s Čínou v sektoru ekologie, jaderného odzbrojování a ve zdravotnictví. Někteří odborníci se v souvislosti s aktuálním zhoršením diplomatických vztahů obávají čínského bojkotu, či omezení vzájemné spolupráce na nadcházejícím ekologickém summitu v Glasgow. Tento summit začínající 31. října je mnohými označován jako poslední možnost zabránit nenavratitelným škodám způsobeným globálním oteplováním.