Big_loader_ajax

Vysvětlení mého hlasování z 11. - 14. června

18.06.2018

Pro co jsem hlasoval na červnovém plenárním zasedání?

Povinnost clearingu, požadavky na oznamování a techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv a registrace registrů obchodních údajů

Podpořil jsem legislativní zprávu, která zpřísňuje maržové požadavky, požadavky na zmírnění operačního rizika u derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, požadavky na ústřední protistrany, požadavky na registry obchodních údajů a zavádí povinnost oznamovat derivátové smlouvy a tím přispívá ke snižování systémového rizika tím, že zvyšuje transparentnost trhu s deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s deriváty. Zpráva sleduje obecný cíl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat systémová rizika, aniž by přinášela nadměrnou regulační a administrativní zátěž.

Emise CO2 a spotřeba paliva u nových těžkých vozidel

Podpořil jsem legislativní zprávu, která stanovuje přesné požadavky na sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel registrovaných v EU. Počínaje rokem 2020 musí příslušné orgány členských států a výrobci těžkých vozidel odevzdávat seznam parametrů (jako je spotřeba paliva u různých jízdních cyklů a různých měrných systémů, emise CO2 a specifikace vozidla a použité technologie) všech nových vozidel uváděných na trh. Výrobci a příslušné orgány ponesou odpovědnost za přesnost a kvalitu údajů, které odevzdají. Komise však může provádět vlastní ověřování kvality odevzdaných údajů a případně přijmout nutná opatření k opravě údajů zveřejněných v centrálním registru.

Modernizace vzdělávání v EU

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která vychází z předpokladu, že kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy podporují aktivní občanství a společné hodnoty a jako takové pomáhají utvářet otevřenou, demokratickou a tolerantní společnost. Rád bych vyzdvihl výzvu členským státům, aby se zaměřily na vzdělávání v podnikatelské a finanční oblasti, dobrovolnictví a znalost cizích jazyků ve vzdělávání a aby tyto dovednosti také upřednostňovaly v programech odborného vzdělávání a přípravy. Tento aspekt politiky v oblasti vzdělání považuji za velmi důležitý.

Složení Evropského parlamentu

Podpořil jsem legislativní zprávu, jejímž hlavním cílem je stanovení počtu mandátů v EP pro příští volební období, které budou ve vzájemném spravedlivém poměru. Za klíčové považuji udržení počtu mandátů připadajících na ČR na stávajícím čísle 21, zatímco podle některých návrhů jsme měli přijít o 1-2 mandáty. Kromě toho považuji za důležité, že se do finálního textu nedostal návrh na vytvoření celoevropských kandidátních listin, který by vedl k oslabení vazby mezi voliči a poslanci EP.

Politika soudržnosti a oběhové hospodářství

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která zdůrazňuje význam měst a obcí v Evropské unii pro rozvoj oběhového hospodářství. Místní a regionální orgány jsou totiž nejblíže občanům a místním podmínkám, a proto tyto místní podmínky a příležitosti lépe chápou. Jednou z velkých výzev v tomto ohledu je znečišťování odpadky, které má obvykle největší dopad na místní společenství a kvalitu jejich života. Určité odhady ukazují, že úklid stojí každého evropského daňového poplatníka okolo 25 EUR ročně, ačkoli v některých členských státech mohou náklady na něj dosahovat až 54 EUR ročně. Jsme přesvědčen, že řešení znečišťování odpadky je třeba lépe prosazovat a financovat zejména prostřednictvím strukturálních fondů.

Další makrofinanční pomoc Ukrajině

Podpořil jsem návrh na poskytnutí další makrofinanční pomoci (MFA) Ukrajině ve výši 1 miliardy EUR, která má být poskytnuta ve formě střednědobých až dlouhodobých úvěrů ve dvou tranších. Finanční pomoc by měla Ukrajině pokrýt část jejích dodatečných potřeb vnějšího financování na období 2018–2019 a omezit krátkodobou zranitelnost hospodářství, pokud jde o platební bilanci a rozpočet. Jsem rád, že se podařilo odstranit vážnou a oprávněnou námitku týkající se boje proti korupci tím, že ukrajinský parlament přijal příslušný zákon.

Vzájemné vztahy EU-NATO

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která mimo jiné vyzývá EU a NATO, aby rozšířily spolupráci v oblasti strategické komunikace, a to i posílením partnerství mezi centrem excelence NATO pro strategickou komunikaci a oddělením strategické komunikace Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Za důležité považuji rovněž zdůraznění významu nového střediska EU pro hybridní hrozby a jeho spolupráci s oddělením NATO pro hybridní analýzy při výměně informací v oblasti situačního povědomí, jakož i analýz potenciálně hybridních hrozeb.

Kybernetická obrana

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která si všímá toho, že nepřátelské činnosti za účelem dosažení politických, ekonomických nebo bezpečnostních cílů, v rostoucí míře zahrnují útoky na životně důležitou infrastrukturu, kybernetickou špionáž, hromadné sledování občanů EU, dezinformační kampaně, šíření škodlivého softwaru (Wanncry a NotPetya apod.) a omezování přístupu k internetu a fungování systémů IT a jsou do nich zapojeny jak nejrůznější státy – Rusko, Čína a Severní Korea, tak také nestátní aktéři (včetně organizovaných zločineckých skupin). Vzhledem k závažnosti a povaze těchto hroze by proto EU měla být schopna společné reakce, ať už za použití diplomatických nástrojů, či restriktivních opatření, jako jsou např. pokuty a omezení přístupu na vnitřní trh v případě soukromých společností.

Test přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání

Podpořil jsem dohodu v 1. čtení, která má za cíl stanovit pravidla pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením profesních předpisů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu. Členské státy tak budou mít povinnost před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon posoudit, zda jsou takovéto předpisy nediskriminační a přiměřené a zaručit, že takové předpisy jsou založeny na objektivních kritériích, která jsou předem známa. Tím by se mělo zamezit vzniku překážek v přístupu k regulovaným povoláním.

Užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží

Podpořil jsem legislativní zprávu, která členským státům zabraňuje omezovat na svém území užívání vozidel najatých podnikem, který je řádně usazen na území jiného členského státu, pokud dotčené vozidlo splňuje platné provozní normy a bezpečnostní požadavky. Současně budou mít členské státy možnost kvůli rozdílným úrovním zdanění silniční přepravy v Unii omezit na vlastním území dobu, po niž mohou podniky, které v nich sídlí, využívat najaté vozidlo zaregistrované nebo uvedené do provozu v jiném členském státě. S tím lze souhlasit jako s rozumným kompromisem zajišťujícím jak volný obchod, tak ohled na daňové zájmy členských států.

Kontrola uplatňování práva EU v roce 2016

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která mimo jiné poukazuje na to, že v roce 2016 mělo být provedeno 70 směrnic, což oproti 56 směrnicím v roce 2015 představuje nárůst, a vyjadřuje znepokojení nad prudkým nárůstem počtu nových případů nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení z 543 na 847. Dobrou vizitkou členských států a potažmo i Komise není ani to, že na konci roku 2016 bylo stále nedořešeno 868 případů nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení směrnic, což je o 67,5 % více než na konci roku 2015, kdy těchto nedořešených případů bylo 518. Je třeba klást důraz na to, že při provádění právních předpisů EU musí členské státy plně dodržovat základní práva zakotvená ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie, a důkladná kontrola má v tomto ohledu zásadní význam.

Autor článku : Luděk Niedermayer