Plenární zasedání EP: 15.- 18. ledna ve Štrasburku
15.01.2018
Budoucnost EU: Rozprava s irským premiérem Varadkarem
Taoiseach Irské republiky Leo Varadkar bude ve středu dopoledne diskutovat s poslanci o budoucnosti Evropské unie.
Předseda irské vlády zavítá do Evropského parlamentu na pozvání jeho předsedy Antonia Tajaniho a Konference předsedů (předseda EP a lídři politických skupin), aby se s poslanci podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Jde o první ze série diskuzí o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci EP na straně druhé.
Rozprava: Středa, 17. ledna
Tisková konference: Středa, 17. ledna ve 12:30
Závěry summitu lídrů EU a jednání o brexitu
Poslanci budou v úterý dopoledne diskutovat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem o závěrech prosincového zasedání lídrů členských zemí, které bylo věnováno pokroku v jednáních o brexitu, ale také migraci, spolupráci v oblasti obrany a reformě eurozóny.
Lídři EU se 15. prosince shodli, že v jednáních o vystoupení Spojeného království z Unie nastal dostatečný pokrok k zahájení druhé fáze rozhovorů. Ty by se měly mimo jiné zaměřit na vyjednávání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím.
Hlavy států a vlád také přivítaly spuštění stálé strukturované spolupráce (PESCO) v oblasti obrany. Diskutovaly rovněž o možných nástrojích, které by EU v budoucnu pomohly zvládnou potenciální hospodářské otřesy..
Rozprava: Úterý, 16. ledna
Postup: Prohlášení Evropské rady s rozpravou
Rozprava o prioritách bulharského předsednictví Rady s premiérem Bojkem Borisovem
Předseda bulharské vlády Bojko Borisov poslancům ve středu představí priority šestiměsíčního předsednictví své země v Radě EU.
První předsednictví Bulharska v Radě (ministrů) EU od vstupu země do Unie v roce 2017 by se mělo zaměřit na následující oblasti:
- budoucnost EU a mladých lidí,
- evropská perspektiva a propojenost západního Balkánu, bezpečnost a stabilita v silné a jednotné Evropě,
- digitální ekonomika a dovednosti pro budoucnost.
Poslanci zároveň v úterý dopoledne zhodnotí výsledky odcházejícího estonského předsednictví v Radě EU.
Rozprava:
Úterý, 16. ledna (estonské předsednictví)
Středa, 17. ledna (bulharské předsednictví)
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravami
Tisková konference: Středa, 17. ledna ve 12:45 - předseda EP Tajani, předseda EK Juncker (tbc) a premiér Bojko Borisov
Balíček předpisů v oblasti čisté energie: Hlasování o mandátu pro jednání s ministry
Snížení spotřeby energie do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 2005 a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v EU z 27 % na 35%, to jsou hlavní body legislativních návrhů, o nichž se bude diskutovat v pondělí.
Parlamentní rozprava o legislativě zavádějící čistší energii se uskuteční v pondělí v 17.00 hod. Hlasování o mandátu EP pro jednání s Radou (ministrů) EU o konečném znění nové legislativy proběhne ve středu.
Poslanci Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) požadují závazný cíl pro snižování spotřeby energie do roku 2030 ve výši 40 %. Jedná se o 34% snížení spotřeby primární energie ve srovnání s rokem 2005.
Zvýšit by se podle nich měl i požadovaný podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU z 27 % na 35 %. V dopravním sektoru by mělo alespoň 12 % energie spotřebované v každém členském státu pocházet z obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr.
Pokud poslanci schválí parlamentní mandát, rozhovory s Radou budou moci začít téměř okamžitě, protože ministři už svoji pozici k vyjednávání schválili. Rada se na svém mandátu k jednání o právní úpravě týkající se energetické účinnosti dohodla 26. června a vyjednávací postoj k předpisům o obnovitelných zdrojích energie a o správě energetické unie přijala 18. prosince 2017.
Všechny tři legislativní návrhy jsou součástí balíčku předpisů v oblasti čisté energie, který Evropská komise představila v listopadu 2016. Jedná se o legislativu, která je nezbytná pro dokončení energetické unie.
Rozprava: Pondělí, 15. ledna
Hlasování: Středa, 17. ledna
Tisková konference: Středa, 17 ledna ve 14:30 se zpravodaji
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení, jednací mandát EP
Typ dokumentů: Směrnice (energetická účinnost a obnovitelné zdroje) a nařízení (správa energetické unie)
Ruská propaganda v EU
Vliv ruské propagandy na země EU a její údajné pokusy ovlivnit volby v některých zemích EU prostřednictvím dezinformací budou ve středu dopoledne předmětem tematické plenární rozpravy.
Evropský parlament vydal už v roce 2016 varování, podle kterého Kreml po anexi Krymu a během hybridní války v Donbasu zintenzivnil svoji propagandu proti EU.
Poslanci prostřednictvím usnesení upozornili na to, že "ruská vláda používá širokou škálu nástrojů a prostředků, jako jsou experní skupiny (think-tanky), zvláštní nadace (např. Russkij mir), zvláštní orgány (Rossotrudničestvo), vícejazyčné televizní stanice (např. RT), pseudo-zpravodajské agentury a multimediální služby (např. Sputnik), jakož i sociální média a internetové trolly s cílem zpochybnit demokratické hodnoty, rozdělit Evropu, získat domácí podporu a vytvořit vnímání neúspěšných států ve východních sousedstvích EU."
Boj proti této propagandě si podle poslanců vyžaduje posílení zvláštní skupiny EU pro strategickou komunikaci. Parlament také vyzval ke zvýšení investic do zlepšení informovanosti, vzdělávání a infomační gramotnosti občanů a na podporu investigativní žurnalistiky.
Rozprava: Středa, 17. ledna Postup: Tematická rozprava
Zpřísnění pravidel pro vývoz technologií umožňujících sledování občanů
Rozšíření exportních kontrol EU na technologie a nástroje kybernetického dohledu, které mohou být využity na porušování lidských práv, bude v úterý předmětem plenární rozpravy a ve středu hlasování.
Aktualizace pravidel týkajících se kontrol vývozu zboží dvojího užití by měla zohlednit stále rozšířenější využívání nových technologií. Cílem novelizace je zabránit autoritářským režimům, aby zneužívaly produkty EU na kontrolu a sledování svých občanů.
Nové nařízení zařadí do seznamu položek některé nástroje kybernetického dohledu, pro které je před jejich vývozem potřebný souhlas vnitrostátních orgánů. Týkat by se mělo zařízení na odposlech mobilních telefonů, pro vniknutí do počítačových systémů, na prolomení hesel či k identifikaci uživatelů internetu. Zboží dvojího užití se celosvětově využívá k zásahům vůči civilistům či aktivistům a na potlačování politické opozice.
Poslanci by svými pozměňovacími návrhy chtěli posílit ochranu lidských práv a vytvořit perspektivní systém, který bude do budoucna schopen rychle reagovat na nové technologie.
Další postup
Parlament ve Štrasburku stanoví svůj mandát pro vyjednávání s členskými státy na konečné podobě nových pravidel. Rozhovory mezi zástupci EP a Rady EU začnou poté, co se na svém jednacím mandátu dohodnou ministři členských států EU.
Souvislosti
Zboží dvojího užití představují produkty nebo technologie, které lze použít pro mírové civilní účely, ale také na výrobu zbraní hromadného ničení, přípravu či spáchání teroristických útoků nebo na činnosti porušující lidská práva. Jde o široké spektrum produktů, mezi které patří chemikálie, toxiny, elektronické zařízení, lasery, navigační technologie, technologie jaderné energie, robotika či software.
Současná pravidla týkající se vývozu zboží dvojího užití jsou platná od roku 2009. Odpovědnost za schvalování jejich vývozu a s tím spojené kontroly spočívá na bedrech vnitrostátních orgánů.
Existují důkazy, že technologie ze zemí EU byly v minulosti využívány autoritářskými režimy proti aktivistům. Mělo se tak dít například během takzvané arabského jara, tedy vln protestů a nepokojů, které od roku 2010 zachvátily mnohé země severní Afriky a Blízkého východu.
Rozprava: Úterý, 16. ledna
Hlasování: Středa, 17. ledna
Tisková konference: Středa, 17 ledna v 15.00 se zpravodajem Klausem Buchnerem (Greens/EFA, DE) a předsedou Výboru pro mezinárodní obchod Berndem Langem (S&D, DE)
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení, jednací mandát EP Typ dokumentu: NařízeníPlenární zasedání