Big_loader_ajax

Pesticidy (nejen) v Evropském parlamentu

16.01.2019

Evropský parlament dnes velkou většinou přijal zprávu k problematice postupu povolování přípravků na ochranu rostlin v EU. Nejde o právní normu, ale o „zprávu z vlastní iniciativy“, ve které poslanci vyzývají ke změnám dnešní praxe.

Přestože je postup povolování těchto látek jedním z nejpřísnějších na světě, jsou ve zprávě vyjádřeny obavy ohledně nezávislosti, objektivnosti a transparentnosti posouzení těchto látek.

V návaznosti na širokou celoevropskou veřejnou diskusi o rizicích některých látek, resp. jejich nadměrného užívání, se zdá, že je třeba změnami posílit důvěryhodnost povolovacího procesu.

Jisté pochyby o objektivnosti a transparentnosti povolování jsou často spojovány zejména s látkou glyfosát, patrně nejrozšířenější účinnou látkou obsaženou v pesticidech, tedy chemických přípravcích na ochranu rostlin (resp. i k hubení škůdců a rostlin). V této souvislosti jsou diskutována nejen rizika pro lidské zdraví, ale i dopady na zvířata a přírodní diversitu. Oprávněné obavy z dopadů na zdraví a životní prostředí vzbuzuje rovněž rozsáhlé a neopodstatněné preventivní používání pesticidů a jako silně nevhodné se jeví i jejich používání k vysoušení plodin před jejich sklizní s cílem urychlit jejich zrání a usnadnit sklizeň (tuto praxi navrhuje zpráva zakázat).

Protože se zdá, že důvěra v povolovací proces v EU je do jisté míry narušena, je podle EP vhodné podniknout jasné kroky, které posílí důvěryhodnost rozhodování s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí i zvířat a životního prostředí. V povolovacím procesu v EU jsou kromě žadatele hlavními aktéry především Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská komise. Proto by se měly potřebné změny odehrát na těchto úrovních. Zásadní význam má v tomto směru zajištění provádění silného, transparentního a nezávislého vědeckého hodnocení, které bude vycházet pouze z publikovaných studií zadávaných příslušnými veřejnými orgány, a nikoli žadateli - výrobci pesticidů. Příkladem změn jsou návrhy na povinnost  zapsat všechny prováděné vědecké studie do veřejného rejstříku a zajištění přístupu veřejnosti k těmto studiím, včetně všech podpůrných údajů a informací týkajících se žádostí o povolení. V zájmu transparentnosti celého procesu je také třeba omezit na minimum přebírání úryvků z jiných vědeckých posouzení a jiných dokumentací a vždy tuto skutečnost řádně odůvodnit a nahlásit. Musí být také vždy zřejmé, zda dané vědecké posouzení vypracoval veřejný orgán či samotný žadatel.

Pokud jde o členské státy, které nesou odpovědnost za schvalování, používání, případně zákazy či omezení přípravků na bázi glyfosátu (a jemu podobných účinných látek) na svém území, měly by směřovat ke snižování závislosti na pesticidech tak, aby se od jejich užívání postupně upouštělo.

Autor článku : Jan Tlamycha, Luděk Niedermayer