Brexit pod drobnohledem III. - Právní cesta k odstoupení z EU
08.08.2016
Článek 50. Smlouvy o EU říká:
- Každý členský stát EU se může rozhodnout Unii opustit dle svých ústavních požadavků.
- Takovýto členský stát upozorní o svém záměru Evropskou radu. Na základě pokynů, které jsou určeny Evropskou radou, Unie vyjedná dohodu s daným státem, a následně připraví plán pro odstup daného státu, včetně vybudování struktury pro společné budoucí vztahy.
- Evropské smlouvy s daným státem přestanou platit dnem počátku platnosti smlouvy o odstupu, nebo dva roky po upozornění (jak je uvedeno v odstavci 2); pokud však Evropská rada se souhlasem odcházejícího státu jednomyslně neschválí prodloužení této doby.
- Pro účely v odstavcích 2 a 3, člen Evropské rady reprezentující odcházející stát se nezúčastní diskusí, včetně rozhodnutí Evropské rady, která souvisejí s tímto odcházejícím státem. Kvalifikovaná většina bude definována podle článku 238(3)(b), Smlouvy o fungování EU.
- Pokud stát, který býval členem EU požádá o znovupřipojení, bude se postupovat podle procedury popsané ve článku 49.
Od odstavce 1 tohoto článku je jasné, že členské státy EU nemohou zabránit Spojenému království v odchodu z EU, ba ani jeho odchod pozdržet. Odstavec 2 informuje o proceduře, která umožní vyjednání smlouvy o odstupu mezi odcházejícím státem a ostatními státy EU. Pokud by toto jednání mezi Spojeným královstvím a EU bylo úspěšné, datum odstupu Spojeného království by bylo datum kdy smlouva o odstupu postoupí v platnost. Pokud by však smlouva o odstupu nebyla vytvořena, odstoupí země automaticky dva roky po upozornění Evropské rady.
Smlouva o odstupu (WT) může vést k několika možnostem, které jsou popsány zde. Například speciální vztah, švýcarský model, turecký model, smlouva o volném obchodu (FTA) či obchod regulován pravidly WTO. Avšak pokud by se Spojené království chtělo připojit do EEA nebo EFTA, smlouva o odchodu by nestačila. Spojené království by muselo uzavřít smlouvy s členskými státy těchto organizací.
Při těchto diskusích o odstupu, Spojené království zůstane členským státem, a bude se i nadále podílet na aktivitách EU. Je však pravděpodobné, že možnosti Spojeného království ovlivnit fungování EU budou silně redukovány, včetně témat, která nesouvisí s odchodem. Jediná právní výjimka stanovená článkem 50(4) je, že premiér a ministři se nezúčastní budoucího vyjednávání o WT. Toto také platí přípravné orgány.
WT by nevyžadovala ani jednotu Rady, ani ratifikaci všech zemí EU; týkala by se pouze institucí VB a EU. Rada EU by ji potvrdila za celou EU, avšak až po získání souhlasu EP.
Po diskusi o WT by také nutně musely být upraveny smlouvy. Například smlouvy obsahující jména členských zemí. To by muselo být učiněno paralelně, na základě článku 48 TEU, protože článek 50 neumožňuje WT úpravu smluv EU. Pokud vezmeme v úvahu komplexnost takového odchodu a nutnost přípravy národní legislativy, je velmi pravděpodobné, že dva roky na aktivaci WT nemusí stačit. V takovémto případě článek 50(3) povoluje prodloužení této doby, avšak jen při souhlasu VB a jednohlasnému souhlasu Evropské rady. Některé části WT, mohou být uplatňovány provizorně ode dne podepsání smlouvy, ale před oficiálním datem o odstupu z EU.
*Pokud se VB a EU nedohodnou na WT před Brexitem, Londýn se bude pravděpodobně snažit vyjednat dohodu s EU krátce potom. Následně by se však uplatnila pravidla pro vyjednávání smluv se třetími stranami, a výsledek dohody by pravděpodobně podlehl jednomyslnosti v Radě (článek 218(8) TFEU), což by ho učinilo těžším k přijetí.
Jednou z priorit Británie by pravděpodobně bylo získání co největšího přístupu k vnitřnímu trhu EU (respektive EHP). Také určitá přechodná opatření by jistě přišla vhod. Ekonomiky VB a zbytku EU jsou totiž po více než 40 letech spolupráce vzájemně propletené a na sobě závislé, a to také z důvodů přemístění obyvatel. Přibližně dva miliony Britů žijí, pracují a užívají si penzí v zemích EU, a totéž platí vice-versa pro VB, kde žije okolo 2,5 milionu lidí původem z EU.
Všechny tyto důvody naznačují, že VB by neměla zájem čekat na dohodu až po formálním odtrhnutí z EU. Zájmem VB by bylo vyjednat dohodu co nejrychleji, zatímco být stále členem, a tudíž benefitovat ze článku číslo 50 TEU speciální procedury.