V Bruselu začala konference o budoucím víceletém finančním rámci Evropské unie

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
V Bruselu začíná, respektive dnes v průběhu odpoledne začala konference o budoucím víceletém finančním rámci Evropské unie, což jako téma vypadá dosti nezáživně. Ovšem je to naprosto klíčové. Zahájí tuhle, nebo zahájil tuhle konferenci šéf Evropské komise Juncker, jehož vystoupení pravděpodobně také přijde na řadu. Za Českou republiku na té konferenci bude ministr zahraničí Martin Stropnický. A mým hostem teď je Luděk Niedermayer, europoslanec zvolený za TOP 09 a STAN. A který je také místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Já vás zdravím. Dobrý den.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Když se dneska řekne budoucí víceletý finanční rámec Evropské unie, když to úplně zjednoduším, znamená to, jestli se rozpočet Evropské unie bude zvětšovat nebo zmenšovat?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Mimo jiné také. Protože tenhle víceletý rámec, to je dokonce víc než ten běžný jednoletý rozpočet, s jakým hospodaří Česká republika. Ale určuje to vlastně pravidla pro hospodaření Evropské unie na několik let. Dokonce i o tom se vede diskuse, jestli by to nemělo být víc než těch stávajících třeba 5 nebo 7 let, kolik se používá. A určuje to, kolik peněz vlastně evropský rozpočet bude přerozdělovat, kolik jich bude vybírat od členských zemí. Nebo ze svých příjmů. A kolik je bude, kolik bude do jednotlivých zemí na jednotlivé programy posílat. Takže je to velmi důležitá strategická záležitost, která rozhodne o tom, jak finančně Evropská unie bude po roce 2021 fungovat.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
A tím pádem určuje i nejen, jak bude finančně fungovat, ale kam vlastně celá půjde. Protože ty finance to ukážou. Je to tak?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Tak, zase na druhou stranu ten evropský rozpočet z vůle evropských politiků, těch premiérů a ministrů financí členských zemí je hodně malý. Je to zhruba 1 procento HDP, zatímco členské země běžně přerozdělují 30 až 40 procent HDP. Ale celá řada položek v tom rozpočtu má velmi významnou, řekněme, symbolickou roli. Jako je například kohezní politika, to znamená určitá míra solidarity těch bohatších zemí s těmi chudšími. A také koneckonců v tom rozpočtu jsou skryty výdaje třeba na bezpečnostní politiku. Protože řada věcí, které mohou zvýšit bezpečnost Evropské unie, je možné a měly by se platit z evropského rozpočtu.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Jen řekněte, prosím, pane europoslanče, je to, je dneska nějaký většinový názor v Evropské unii o tom, jestli ten rozpočet ve výhledu několika let bude růst nebo ne?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Je to velmi paradoxní. Protože členské země volají po tom, aby Evropská unie co nejvíc výdajů platila. A zároveň volají po tom, aby do Evropské unie co nejméně peněz odváděly. A to je samozřejmě věc, k tomu člověk nemusí mít univerzitu, aby pochopil, že nemůže fungovat a dostává se do tlaku. To znamená, ten, ten střednědobý finanční rámec bude kompromis, už také proto, že se na něm musí dohodnout všechny země Evropské unie. A já bych tipoval, že bude proti tomu dnešnímu stavu jenom velmi mírně růst.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Znamená to, co říkáte, ale že ten schodek, který perspektivně vznikne z neexistence těch příspěvků Británie, tak že ten bude plně nahrazen zvýšenými příspěvky od jiných zemí?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Zatím od představitelů Evropské komise zaznívá, že jejich návrh by byl, aby nemalá část tohoto problému, který tam vznikne s vystoupením Velké Británie, což nejsou žádné sumy, které by se nedaly zvládnout, bude krytý úsporami v některých programech. A zároveň navýšením příjmů. A to navýšení příjmů buďto může přijít z rozpočtu členských zemí, anebo tím, že se zvýší vlastní příjmy Evropské unie, což jsou například některá příjma z cel nebo z daní.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Hm. Vy už jste to naznačil. Rozhodování právě o tom klíčovém, tedy o finančním rámci Evropské unie bude podléhat jednohlasnému, jednohlasnému schválení všech zemí? Je to opravdu tak? To znamená, že když si Česko ...

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Ano, jednomyslnosti.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Tak. To znamená, že když si jakákoli malá země, když řekne, prostě mně tohle nevyhovuje, chtějí ode mě čím dál víc peněz, místo toho, aby přemýšleli, kde ty peníze prostě ušetřit, tak je schopná to každá malá země zablokovat. Je to tak?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Samozřejmě. Ale uvědomme si, že Česká republika má obrovský přínos z evropského rozpočtu, protože patříme do té země, do té, do té oblasti čistých příjemců. To znamená, zemí, které z rozpočtu dostávají mnohem více, než kolik do něj platí. A tyhle země se snaží udržet status quo, to, aby se ten rozpočet příliš neměnil. A spíše ti čistí plátci jsou ti, kteří volají po podstatných změnách. A třeba různé korupční kauzy, o kterých vy jste mluvila nebo zneužití evropských fondů, ty právě ohrožují snadnost nalezení dohody mezi těmi zeměmi, které z rozpočtu peníze v čistém vyjádření dostávají. A těmi, kteří je tam odvádějí.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Já tomu rozumím. Ale na druhou stranu teď si to představuji tak, že mnohé země se prostě nebudou rozhodovat jenom na bázi toho, jestli víc dostávají nebo dávají. Ale na bázi toho, kam vlastně ta Evropská unie jako celek chce jít s tím, s těmi zvýšenými rozpočty. A když to přeženu, my víme, že teď Macron, který je šéfem ve Francii, říká něco jiného než bezpochyby by říkali třeba Le Penovci, kdyby se dostali k moci. A opět bez ohledu na, víte, jak to myslím?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Ano. Samozřejmě.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Takže prostě ...

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Ale ta politika je, politika je o hledání vzájemně přijatelného kompromisu. A v okamžiku, kdy, kdy ti představitelé členských zemí nenajdou ten přijatelný kompromis, tak to je svým způsobem jejich selhání. A zatím vždycky se podařilo ten kompromis nějakým způsobem najít. Ono spíše ten problém se sestavováním rozpočtu je, je v souboji různých partikulárních zájmů. Zemědělci, farmáři volají po tom, aby ta jejich část rozpočtu se nesnižovaly. Kohezní země jako my volají po tom, aby jim ty bohatší země posílaly co nejvíce peněz a zároveň všichni voláme po zvýšení bezpečnosti v Evropě. Čili spíš to bude o hledání nějakého vyváženého kompromisu. A zatím v historii Unie se tyhle kompromisy dařilo nějakým způsobem nalézt. Ale asi to nebude žádná revoluce.

Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Říká Luděk Niedermayer, europoslanec zvolený za TOP 09 a STAN a místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Pane Niedermayere, díky.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.