Big_loader_ajax

Snahy o blokádu americké kolony jsou v horším případě vyvolané někým, kdo má jasné zájmy

20.03.2015

ROZHOVOR: Snahy o blokádu amerických jednotek při jejich průjezdu Českou republikou považuje europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer v lepším případě za pomýlené, v horším případě za vyvolané někým, kdo má jasné zájmy

Snahy o blokádu amerických jednotek při jejich průjezdu Českou republikou považuje europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer v lepším případě za pomýlené, v horším případě za vyvolané někým, kdo má jasné zájmy. „Vedle neziskových organizací existuje v Evropě celá řada politických stran, o kterých je známo, že jsou přímo či nepřímo podporovány z Ruska, a to podle mého názoru při současné politice Ruska znamená ohrožení demokratického fungování například Evropy,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Vy jste se vyjádřil, že pokud ruský prezident Vladimír Putin hovoří o mobilizaci jaderných zbraní, je nejvyšší čas si uvědomit, že míří i na nás. Jde podle Vás o reálné nebezpečí, nebo jen o nepřijatelný způsob zastrašování Západu ze strany Ruska?

Těžko se dá soudit, co prezident Putin myslí, co říká a co je ochoten dělat. Myslím, že ať je to tak, nebo tak, je to pro nás obrovsky varující. Nejenže ruský prezident řekl, že k obsazení části jiné suverénní země, jejíž celistvost garantoval, použil vojáky na svůj rozkaz, ale navíc začal chrastit jadernými zbraněmi, což považuji za jednu z nejhorších možností, které jsme s tím spojovali. Západ to musí vzít v úvahu a podle toho reagovat.

Vnímají tuto hrozbu, zejména poté, co ruská televize odvysílala ve filmu o Krymu tyto výroky prezidenta Putina, stejně poslanci ostatních západních zemí, když ani v České republice, přestože má s touto velmocí špatné zkušenosti, nejsou politici ani veřejnost zcela jednotní?

To nemohu říci, ono už předtím v různých zemích Západu bývalo Rusko vnímáno jinak. V poslední době zcela jasně dává najevo své postoje Velká Británie. Němci jsou od začátku v tomto směru konzistentní, pak jsou země, které jsou vlažnější, a jiné, které jsou na straně těch, co jsou k Rusku tolerantní. Podle mne se tím na tom moc nezmění, ale aktuálně to komentovat nemohu, protože naše výbory tento týden v Bruselu nezasedají, čili jsem v Praze.

Neposiluje nejednota Evropy postavení ruského prezidenta Putina a jeho politiku?

Určitě. Všechny kroky, které Západ učinil v případě Ruska, jsou kompromisy.

Jak se díváte na to, že český prezident zatím jako jediný vrcholný představitel členské země Evropské unie pojede do Moskvy na vojenskou přehlídku u příležitosti Dne vítězství?

Mám pocit, že prezident Miloš Zeman bude jedinou hlavou státu, která tam bude, a já to považuji za velmi špatné.

Pražský hrad a dokonce i premiér Bohuslav Sobotka, který se Zemanovou cestou na oslavy konce války souhlasí, argumentují tím, že víc než sto tisíc ruských vojáků, kteří zahynuli při osvobozování Československa, nemůže za současnou politiku prezidenta Putina. Není to přece jen pádný argument?

Je zajímavé, že ostatní prezidenti v Evropě to takhle nevnímají. Mám pocit, že pan Zeman je s tímto názorem osamocen. To vždycky znamená, že je třeba se nad tímto názorem zamyslet.

Ale bývalý prezident Václav Klaus prohlásil, že by na místě Miloše Zemana na oslavy konce druhé světové války do Moskvy také jel.

Postoje bývalého prezidenta Václava Klause ve vztahu k Rusku jsou natolik extrémní, že to nepovažuji za jakkoli zajímavou informaci.

Exprezident Václav Klaus také řekl, že by Evropa i Rusko měly dát od Ukrajiny ruce pryč, aby si problémy ve své zemi vyřešila sama. Považujete to v této situaci, kdy je Krym anektován, kdy jihovýchod Ukrajiny je válkou s povstalci, kteří byli podporováni Ruskem, zdevastovaný, za dobrý nápad?

To je naprosto nerealistické, protože Rusko ukradlo Ukrajině území, obyvatele i majetek. Za druhé jsou nezpochybnitelné důkazy, že ruská armáda přímo podporuje povstalce, takže to považuji za poněkud naivní úvahu, která by pouze vytvořila prostor pro povstalce a Rusko dál pokračovat buď v ukrajování ukrajinského území nebo v jiné formě rozvracení Ukrajiny.

Věříte, že po čase ruský prezident přizná účast ruských vojáků na straně ukrajinských separatistů, jako to udělal rok po anexi Krymu?

Tím si nejsem jistý. Ale považuji informace z otevřených zdrojů, i z našich médií, o popisu vojenské techniky, která tam je, nebo svědectví vojáků, kteří tam bojovali, za dostatečně průkazné. V případě Ukrajiny bude zřejmě taktika jiná, tam k žádnému fiktivnímu referendu v tomto smyslu nedošlo. Mám pocit, že ta část Ukrajiny se k Rusku připojit nemůže, protože tam se nedá uplatnit historický důvod, takže v tomto případě Rusko zvolí jinou taktiku. Ale těžko soudit.

Velké diskuse v české společnosti teď vyvolává i průjezd vojenských jednotek NATO přes naše území. Objevují se snahy ze strany komunistů a protiamerických organizací blokovat průjezd vojenských vozidel, ale už se objevují na sociálních sítích i opačné tendence, kdy lidé vyzývají k vítání amerických vojáků. Co tomu říkáte?

Asi víte, na které straně jsem. Myslím si, že NATO a Evropská unie jsou jedinou zárukou, že naše země se bude moci demokraticky vyvíjet. Snahy o blokádu považuji v lepším případě za pomýlené, v horším případě za vyvolané někým, kdo má jasné zájmy. Ale musím říci, že v tom nejsme jediní, že protiamerické nálady existují ve všech zemích.

České tajné služby upozorňují na velkou aktivitu ruských zpravodajských služeb u nás. Nemohou tyto služby a na ně napojené organizace přispívat k těmto protiamerickým náladám části společnosti, která je možná výrazně menší, ale projevuje se hlasitěji, takže vytváří dojem, že jde v Česku o názor většinový?

O tom není vůbec pochyb. Mluvili o tom nedávno vrcholní představitelé české armády v Poslanecké sněmovně. Myslím, že to je zároveň apel na zbytek společnosti v případě, kdy jde opravdu o tak vážné věci, a to dneska opravdu jde, aby se zmobilizovala a dala také najevo svůj názor. Druhá věc, která je nabíledni a na kterou neznám odpověď, je to, že lidé, kteří jsou jednoznačně proti demokracii a proti tomuto vývoji, který u nás naštěstí už nějakou dobu probíhá, využívají právě základní svobody demokratické společnosti k tomu, aby se ji podkusily rozvrátit. A to je velmi obtížná situace, protože omezovat demokracii a svobodu slova je podle mého názoru velmi nebezpečná věc, kterou bych velmi nerad podporoval. Ale na druhé straně se ukazuje, že různí lidé toho využívají, aby dosáhli znegování demokratického vývoje. To je taková fundamentální teoretická otázka, ale Západ se s ní bude muset nějakým způsobem utkat. Vidíte, že vedle neziskových organizací existuje v Evropě celá řada politických stran, o kterých je známo, že jsou přímo či nepřímo podporovány z Ruska, a to podle mého názoru při současné politice Ruska znamená ohrožení demokratického fungování například Evropy.

V souvislosti s ruskou hrozbou uvažují Američané o zřízení vojenské základny na území východní Evropy. Měla by se Česká republika ucházet o to, aby to bylo právě na naší půdě? Byl byste pro?

V tomto případě existuje politická a vojenská rovina. Z politické roviny podle mého názoru bezpochyby ano, protože NATO je garantem naší bezpečnosti v 21. století, proto bychom měli dát jednoznačně najevo, že my jsme na straně NATO, jsme spolehlivý člen NATO a máme o fungování NATO zájem. Jestli by to bylo z vojenského hlediska optimální, to nechť posoudí jiní.

Řada osobností v minulých dnech poslala dopis západním státníkům, aby upustili od politiky appeasementu vůči Rusku, připomínají naše zkušenosti s Mnichovem, kdy se západní země tehdy, podobně jako dnes vůči Putinovi, chovali opatrně k Hitlerovi. A vyzývají k tomu, aby Západ vyzbrojil ukrajinskou armádu a nenechal Ukrajinu na holičkách. Připojil byste se k této iniciativě?

Neviděl jsem text dopisu, ale věcně to považuji za správné. Myslím si, že spíš by měl Západ posilovat ekonomické sankce, které navzdory tomu, co levice tvrdila, fungují docela dobře. Myslím, že i tudy vede velmi dobrá cesta.

Původní článek: http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=367104

Autor článku : Libuše Frantová
Zdroj : www.parlamentnilisty.cz