Big_loader_ajax

Přestaňte s pohádkami o zlém Bruselu a hodné Praze. Europoslanci chtějí změnit komunikaci unie

21.06.2017

Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně.

Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě. Modernizace malých železničních nádraží na Šumavě. Likvidace škod po povodních v roce 2010 v Českosaském Švýcarsku. Cyklostezky nebo dětské hřiště s vodními hrátkami v parku v Praze-Malešicích. ​ Řada příkladů úspěšných investic, které se uskutečnily díky evropským fondům. Akorát že o tom Češi vůbec nevědí. Stejně jako o skutečnosti, že země je čistým příjemcem evropských peněz. "Česká republika od svého vstupu obdržela z Bruselu něco přes 1,1 bilionu korun," uvedl pro Aktuálně.cz europoslanec za ČSSD Pavel Poc. "Po odečtení příspěvků do rozpočtu EU je čistý příjem 640 miliard korun." Informovanost o evropských fondech je ale špatná po celé unii. Poslanci Evropského parlamentu proto přišli s projektem, který by měl občanům EU lépe vysvětlit, jaké výhody jim peníze z evropského rozpočtu přinesly.  "Za situace, kdy máte už dnes na každém českém nádraží, silnicích, chodnících, a dokonce i koších na tříděný odpad ceduli s nápisem, že projekt byl financován z fondu EU, ale lidé to ignorují, je každá rada drahá," míní europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Chtějí se proto zaměřit na sociální sítě a další formy online propagace. 

Women with painted EU flag on her face

Pomohou digitální technologie?

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru si je pouze každý třetí občan EU vědom pozitivních dopadů, které mají evropské investice v regionu, kde žije.  Jedenačtyřicet procent Evropanů si přitom myslí, že by EU měla investovat pouze do chudých členských států, 53 procent lidí zase zastává názor, že by se finanční pomoc měla týkat všech. Europoslanci tak navrhli plán, jak by se občanům EU lépe vysvětlila kohezní politika - pomocí digitálních technologií a sociálních médií. "Komunikace v ohledu na výsledky evropských investic nebyla zatím moc efektivní," uvedl parlamentní zpravodaj návrhu, rumunský europoslanec Daniel Buda.

Podle něj je proto potřeba tyto metody změnit. "EU by určitě měla zlepšit svou komunikační strategii, vyzval k tomu ostatně i Evropský parlament," přitakává i europoslanec za TOP 09 a někdejší viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

"Pomoci by mohl i vyšší počet dobrých příkladů investování evropských peněz, zejména těch s viditelnými pozitivními výsledky," dodává.

"Pohádka o zlém Bruselu"

Za špatnou informovaností stojí podle europoslanců média nebo vzdělávání na školách.  "Můžeme za to samozřejmě i my, politici, kteří neumíme složitá evropská témata lidem vysvětlovat," dodává Konečná. 

"Hlavní prostor pro zlepšení informovanosti o unii vidím doma, u národních vlád," míní pak Niedermayer. "Vlády často občanům tají, jak důležité pro ekonomiku zdroje z Bruselu jsou. A na druhé straně tím, že je často špatně nebo nedostatečně využívají, tento podstatný nástroj pro chudší země diskreditují," dodává.

Neinformovanost pak podle europoslanců vede k nárůstu euroskepticismu mezi lidmi. "Opakování pohádky o zlém Bruselu a hodné Praze přispělo k šíření negativních postojů k unii, ve kterých bohužel dnes naše země hraje prim. Veřejné debaty o našem členství v EU často ovládají populisté a nacionalisté, pro které je snazší strhnout na sebe mediální pozornost, a tím i pozornost lidí," dodává Niedermayer.

Česko získalo stovky miliard

Česká republika sice má od svého vstupu do EU čistý příjem 640 miliard korun, přesto však průzkumy ukazují spíše negativní postoj k unii. Ze zmíněného průzkumu Eurobarometru vyplývá, že jen 33 procent Čechů vnímá členství v EU výhradně pozitivně. To je nejméně z celé unie. Podle europoslance Pavla Poce je za pocitem Čechů, že na unii ve finále víc přispíváme než z ní dostáváme manipulativní argumentace některých odpůrců EU, kteří započítávají proti čisté pozici taky dividendy nebo zisky odtékající ze společností se zahraničními vlastníky."To je samozřejmě nesmysl, protože ty by odtékaly stejně," zdůrazňuje Poc."Podobně ani z některých nesmyslných privatizací nelze vinit EU, protože k nim došlo dávno před vstupem. Členství v EU nás naopak chrání před tím, aby se tu některé nadnárodní koncerny nechovaly jako na dobytém území," dodává europoslanec.Upozorňuje taky, že o evropské fondy je potřeba se zajímat a sledovat jejich další vývoj.  

Bohaté země unie chtějí eurofondy krátit

Výrazně je totiž může ovlivnit tzv. brexit. Jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o jejím vystoupení z unie odstartovala v pondělí. Kromě jiného to bude mít za následek i nižší příjmy do evropské pokladny.V souvislosti s tím některé bohatší země EU navrhují, aby se eurofondy v příštích rozpočtových obdobích zmenšily.Do společné pokladny přitom každý členský stát unie platí jedno procento svého celoročního hrubého domácího produktu (HDP). Země, které ho mají v absolutních číslech vyšší, jako jsou třeba Německo nebo Francie, přispívají více.Na peníze z eurofondů mají navíc nárok hlavně regiony, jejichž HDP je nižší než 75 procent průměru EU.Státy bývalého komunistického bloku včetně Česka tak z evropské pokladny doposud získávají víc peněz, než kolik do ní přispívají. Jednání o brexitu a jeho dopadech na evropské fondy to můžou změnit. Evropský parlament se ale tento týden za chudší země Evropské unie postavil. Schválil rezoluci, podle které není možné, aby se podíl tzv. kohezní politiky v evropském rozpočtu snižoval.

Původní článek si můžete přečíst zde.

Foto: Reuters

Autor článku : Radim Klekner
Zdroj : Aktuálně.cz