Nový evropský plán na podporu investic
15.01.2015
A teď už jsme ve studiu v Evropském parlamentu ve Štrasburku a hosty Zaostřeno jsou 2 europoslanci, Luděk Niedermayer zvolený za TOP 09, která je v Evropském parlamentu součástí Evropské lidové strany, dobrý den.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
Dobrý den.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
A Pavel Telička z Hnutí ANO a Evropských liberálů ALDE, i vám přeji dobrý den.
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
--------------------
Dobrý den.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Pánové, plán Evropské komise spoléhá na takzvaný pákový efekt, kdy pomocí záruk za zhruba 20 000 000 000 eur z evropských peněz chce přilákat soukromé investice za 315 000 000 000 eur, což je víc než 8,5 bilionu korun. Je něco takového vůbec reálné? Není to jen finanční inženýrství, jaké známe z doby před světovou finanční krizí? Luděk Niedermayer.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
Je to reálné a právě tady tyto finanční nástroje, to znamená menší zapojení těch veřejných prostředků do investic, je podle mě cesta kupředu, už proto, že státní rozpočty ani evropský rozpočet nedisponuje dostatečnými prostředky na podporování investic. Zároveň platí, že u určitého typu projektu, dokonce i poměrně malé zapojení těch veřejných prostředků, ve formě například garancí nebo části zvýhodněného úvěru, může tento projekt rozhýbat. Ale uvědomme si, že tady hovoříme o úplně jiném typu projektu, než jsou ty projekty, které 100% státy financují.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Plán tedy hovoří o evropských garancích, které přilákají velké soukromé investice. Vaše politická skupina, pane Pavle Teličko, s tím souhlasí, nebo by byla pro to, co požadují třeba sociální demokraté, aby ty veřejné peníze byly výrazně vyšší?
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
--------------------
My naopak souhlasíme s tím konceptem a dokonce v plánu, který jsme předložili, my jako naše frakce, ještě o něco dříve než komise sama, tak jsme v tomto směru byli liberálnější ve smyslu většího ještě akcentu právě na soukromé prostředky. K té vaší původní otázce i já bych řekl, je to reálné, ale za předpokladu také, že se podaří pokročit v těch dalších 2 pilířích tohoto plánu, jenom připomeňme, že hovoříme o dalších podnětech rozvoje vnitřního trhu, to znamená především odbourávání překážek, ale zároveň i slaďování určitých norem, a ten 3., pro mě podstatný, pilíř je skutečně lepší regulace snížení administrativní zátěže. To znamená, my musíme udělat to prostředí atraktivní pro soukromé investory nejenom finančními zárukami, finančními podněty či pobídkami, ale právě tím, co si myslím, že skutečně zlomí ten jejich zájem z mínusového znaménka do plusového. Ty peníze v ekonomice jsou u soukromých operátorů rozhodně.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Pokud tedy soukromí investoři zareagují a začnou financovat projekty Evropě, tak Německo a další země chtějí, aby se projekty vybíraly čistě podle ekonomického hlediska, aby to byly investice, které by prostě se vyplatily. Nemá ale na druhou stranu, pane Niedermayere, pravdu slovenský premiér Robert Fico, když říká, že kdyby takové projekty byly, tak už by je soukromí investoři dávno in..., financovali sami a nepotřebují k tomu žádné evropské záruky?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
Má i nemá pravdu. V některých zemích opravdu bude komplikované hledat nějaké nové projekty, které už dříve nezískaly financování a nezapomeňme, že Evropská unie není jenom Německo, ve kterém těch peněz je dostatek, ale jsou to i země například na jihu, kde banky mají větší problém financovat, dokonce i poměrně perspektivní projekty, a také je tam ještě ta 2. komponenta, to znamená, že i to poměrně malé zapojení veřejných prostředků třeba ve formě záruk může z toho projektu odstranit nějaké riziko, které nyní ten projekt činí nefinancovatelný. Takže já bych spíš se držel takové té zásady, uvidíme, uvidíme, jak ty projekty budou vypadat, jestli jich bude přebytek nebo dostatek, a já bych to spíše, samozřejmě tenhle Junckerův balíček vznikl jako určitá politická cesta, jak na svoji stranu získat levicovou část parlamentu, ale já to zároveň vidím jako takového pilota, který říká, my jsme ochotni podporovat tady evropské investice, ale musí to být projekty velmi kvalitní a projekty návratné. Takže je to takový pokus, který možná se ujme a přinese něco zásadně nového, možná se ukáže, že je, jak vy naznačujete, v některých případech nadbytečný.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Říká Luděk Niedermayer, otázka pro Pavla Teličku, jaké projekty podle vás by mělo předložit Česko, aby mělo šanci, že v konkurenci s projekty z ostatních zemí Evropské unie uspěje a má vůbec Česko reálnou šanci, že uspěje?
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
--------------------
Tak, budou tohle jistě projekty poněkud odlišné od těch, které jsou třeba dnes už na papíře a měly být financovány z jiných evropských prostředků, z těch veřejných evropských fondů, třeba Connecting Europe Facility v oblasti dopravy, energetiky, tak to jsou samozřejmě velké projekty a my víme, že část prostředků, které právě měly jít touto cestou, budou realokovány do toho nového konceptu, do toho nového plánu Junckera. Ale já si myslím, že klíčové slovo je návratnost. To znamená, musí to být projekty, které by za určitých okolností byly financovatelné i komerčními bankami, ale právě u té vyšší rizikovosti ten fakt, že budou poskytnuty určité záruky, může být takovej ten, ten trigger of effect, to znamená to, že to někdo opravdu odstartuje. Ta návratnost bude skutečně důležitá, to znamená, pokud bych měl třeba projekt, za který jsem v, v životě ještě svém předešlém, než jsem vstoupil do politiky, byl zodpovědný, za železniční koridor Rail Baltica z Talinu do Varšavy, tak to je obrovská investice a ta návratnost samozřejmě je, je diskutabilní v nějakém krátkém časovém horizontu. Ale my se budeme bavit o projektu nebo projektech typu tunelů, určitých úseků, které mohou být zpoplatněny, kde je ta návratnost třeba 2, 3%, ale je, a je téměř krystalická, pak si myslím, že to možný je. Uvedu 1 příklad, který mě napadá z toho českýho prostředí a který si myslím, že by i naši občané ocenili, spojení letiště Václava Havla s centrem Prahy. Já si myslím, že to by mělo několik, několik rovin a to je, myslím, ta projekt z kategorie, které mají šanci na úspěch.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Takže to by byl dopravní projekt, Luděk Niedermayer souhlasí s tím, že v téhle oblasti by Česko mohlo mít šanci?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
Pan Telička tady řekl 1 zásadní věc. Ty projekty by měly být návratné. Což při znalosti českého prostředí mě vede k tomu, že to budou projekty, které budou podstatně levnější než mnohé megalomanské věci, o kterých uvažujeme, a musí to být projekty, které opravdu mají komerční smysl, protože v rámci té relativně malé podpory, kterou dostanou ty projekty přes ten nově vzniklý fond, tak tam není prostor na to, aby ty peníze v tom projektu se utopily a nevrátily se. Čili například v případě spojení letiště s Prahou, tak aby ten projekt byl ekonomicky výnosný, tak se musíme bavit o úplně jinejch rozpočtech než o mnoha desítkách miliard korun. A musíme velmi bedlivě vážit, kolik těch lidí z toho letiště půjde, například spojení metrem, což by byla ta nejelegantnější, ale nejdražší varianta, je podle mého názoru naprosto mimo diskuzi, ale já tady tohle považuju za strašně důležité, protože nejenom v České republice ty veřejné peníze se prostě rozkutálejí do megalomanských staveb, které, nebo projektů, které nedávají smysl, a tady, tady je prostě vidět naprosto zásadní obrat. Ty peníze, stát by se měl učit investovat ty peníze podobným způsobem jako soukromý sektor, to znamená, aby ty vynaložené peníze měly prokazatelný přínos, který je buďto tedy přímo finanční, anebo nějaký nepřímý, ale vždy, vždy prokazatelný a dostatečně vysoký.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Ještě, ano? Pan Telička?
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
--------------------
Já jenom drobnou úv..., drobnou poznámku, že samozřejmě to, co se bude hodnotit z hlediska unijního, je, jaký další příznivý dopad to bude mít. A když se bavíme o letišti, tak logicky celá ta spádová oblast Kladno, Slaný, to znamená, nemělo by to být jenom letiště, samozřejmě metro je mimo jakoukoli diskuzi, ale já bych rád akcentoval něco ještě možná podstatně důležitějšího, při vědomí, jaká je připravenost České republiky právě v některých těch infrastrukturních projektech, ten projekt musí být realizovatelný, to znamená, jeho zahájení musí být možné v těch nejbližších 3 letech. Pokud tomu tak nebude, tak ten projekt nemá šanci. Když se podíváme na stav některých větších, použiju slovo možná i kolegy Niedermayera, megalomanských projektů nebo, řekněme, multimiliardových projektů, tak se obávám, že vinou značné nečinnosti v těch uplynulých 5, 10 letech těch projektů je hrozně málo. Takže musíme pečlivě vybírat, protože bude to z 1 měšce a nebude tam žádná národní kvóta, která nám bude zaručena.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Říká Pavel Telička. Teď se ptám Luďka Niedermayera, vy jste zdůrazňoval, aby projekty byly návratné, tedy komerčně životaschopné, ale proč by to vlastně nu..., měla být nutně podmínka? Nevylučovalo by to třeba různá energetická propojení, propojení plynovodů, která třeba nutně nemusí mít komerční smysl, ale třeba by zvyšovala energetickou bezpečnost Evropy?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
Já jsem rád, že jste tady tohle zmínil, protože v té infrastruktuře to také někdo musí zaplatit. Tady je zcela jasná logika, že ty peníze se do toho evropského fondu prostě musí nějakým způsobem vrátit, tam bude kalkulované nějaké riziko, bude tam nějaký prostor pro například snižování rizika pomocí garancí, ale ty prostředky se musí vrátit a právě u těch energetických projektů si musíme uvědomit, že všechnu tu infrastrukturu nakonec zaplatí uživatelé, takže já v poslední době začínám být trošku opatrný v tom, když říkáme co nejvíc peněz nacpěme do energetiky, do lepšího zasíťování, to všechno uvidíme na fakturách. A buďto to musí být něco, co umožní efektivnější hospodaření s energetickými zdroji, což pak dá smysl zaplatit, protože vy to sice zaplatíte, tu investice, ale zároveň získáte levnější energii, anebo to musí být zásadní zvýšení energetické bezpečnosti, a to je pak určitá forma pojištění. Ale nikdo jiný než lidé to nezaplatí. V zemi nežije nikdo jiný, kdo by platil daně, čili všechno to skončí v našich, v našich peněženkách, respektive výdajem z našich peněženek. A zase proto ten koncept návratnosti těch projektů, uvědomění si, kolik musím vynaložit a co to přinese, je zcela zásadní, a proto se mi ten Junckerův program z tohohle pohledu líbí.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Podle Pavla Teličky je nebo není energetika jednou z oblastí, kam by se mělo investovat a kam by i Česko mohlo nabízet projekty?
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
--------------------
Je, ale já jsem už, byť poněkud z 2. strany, než teď učiním, zmínil ty další 2 pilíře toho Junckerova balíčku. Já si myslím, že to je klíčové. A já bych v tuto chvíli poznamenal, že to má ještě právě 2. stranu této mince. To znamená, že tady bude dopad také na chování regulátorů, na to, jak některé ceny, které jsou stále do jisté míry regulovány, tak jak, jaký přístup bude ten stát mít. Podívejme se na plynovody kupříkladu. Tak my samozřejmě víme, že společnost, která staví plynovody, já nevím, napadá mě třeba Net4Gas, která jimi operuje a která samozřejmě má určité ambice a je připravena dále investovat, tak ta investice je pro takovou společnost, nebo jakoukoliv jinou, bude zajímavá taky za určitých okolností, to znamená, je tady několik otazníků ve vztahu k české exekutivě, k české vládě, k českému státu, jaké podmínky k tomu spoluvytvoří. Jinými slovy, souhlasím s kolegou Niedermayerem, že v oblasti energetiky je to poněkud náročnější, zde se bavíme o strategických projektech, kde je nějaký strategický význam toho státu a kde samozřejmě i ten stát bude muset udělat dílčí kroky tak, aby to bylo atraktivní nejenom z hlediska nějakého strategického zajištění naší energetický bezpečnosti, nezávislosti a podobně, diverzifikace, ale aby to byl zajímavý faktor soukromého operátora a skutečně do toho jít. To jsou obrovské investice, o kterých hovoříme.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
Česko bude muset konkrétní seznam projektů předložit velmi brzy a o tom, jestli uspělo nebo ne, se dozví v příštích měsících. Pro tuto chvíli končí pořad Zaostřeno, jehož hosty byli Pavel Telička z Hnutí ANO a Evropských liberálů ALDE, děkuji a na slyšenou.
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
--------------------
Já děkuji za pozvání, na slyšenou.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------
A Luděk Niedermayer, také europoslanec, ale za TOP 09 a Evropskou lidovou stranu, i vám děkuji a na slyšenou.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
Děkuji.
Ondřej HOUSKA, moderátor
--------------------