Niedermayer: Státní rozpočet na rok 2018 by měl mít přebytek
10.09.2017
Ivan PILNÝ, ministr financí /ANO/
--------------------
Já už jsem říkal, že jsem velmi lakomý, takže ministři se mnou budou mít trošku problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kde vzít a nekrást nebo spíš komu vzít? Ministerstvo financí chce od ostatních resortů, aby sáhly do zásob a daly peníze na platy zaměstnanců státu. Jak je možné, že situace dospěla až ke stávkové pohotovosti, když jsme 4 roky z ministerstva financí slyšeli, jak skvěle se hospodaří? A jak je možné, že teď v rámci kampaně hnutí ANO slyšíme další sliby, komu všemu se o stovky procent přidá? Hosty Otázek budou ministr financí Ivan Pilný, europoslanec Luděk Niedermayer a ekonom Pavel Kysilka.
osoba
--------------------
Pokud porovnáme výkonnost české ekonomiky s předchozím čtvrtletím, tak je zaznamenán růst o 2,3 %.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česko jako ekonomický tygr Evropy. Hrubý domácí produkt mezi čtvrtletími rostl nejrychleji, náskok před druhým Švédskem a třetím Rumunskem je značný. Jaký vliv ale bude mít, že Německo, tahoun unie a náš zásadní partner, zůstává pod průměrem osmadvacítky? Také o tom v první části Otázek.
osoba
--------------------
V České republice předpokládáme, že bude přibývat nebezpečných jevů či extrémních projevů počasí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česko subtropické. Klima se mění a tuzemská krajina na to není připravena. Jak se dají dohnat desítky let zpoždění? A proč s krajinou pořád hospodaříme tak špatně? Pozvání přijali ministr životního prostředí Richard Brabec, ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád a biolog David Storch. I to jsou témata, o kterých se po dnešních Otázkách začne mluvit s nadhledem a v souvislostech. Vítejte a hezké nedělní poledne vám všem divákům jedničky i zpravodajské čtyřiadvacítky z observatoře Žižkovské televizní věže. 605 miliard korun. To je částka, která pro nás normální smrtelníky je jen stěží představitelná. Někdejší ministr financí, lídr hnutí ANO, Andrej Babiš se v tomto týdnu veřejně pochválil, že v uplynulých třech letech vybral na daních navíc o 605 miliard korun. Ponechme stranou, že do této sumy exministr financí zahrnul výběr zdravotního a sociálního pojištění. Zajímavé je, že při tak skvělém výběru daní Andrej Babiš v uplynulých třech letech bránil rychlejšímu růstu penzí či platů učitelů. Loni pod tlakem koaličních partnerů ministr financí Andrej Babiš na poslední chvíli objevil 3,5 miliardy na vyšší valorizaci důchod. Letos, necelé 4 měsíce spravující resort financí, Ivan Pilný drží své slovo. Je lakomý. Peníze na vyšší platy tak spíše než ministr hledá i premiér. Odborům pomalu dochází trpělivost, protože připravují kroky k možnému vyhlášení stávky.
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, 6.9.2017
--------------------
Stávka není ale náš cíl. Naším cílem je dohodnout se, najít seriózní dohodu, a proto vyzýváme vládní koalici, aby k této dohodě směřovali také, protože my problém s vyhlášením stávky nemáme. Ale myslíme si, že sociální smír má mnohem vyšší cenu než bouřit v ulicích nebo na demonstracích nebo prostřednictvím přerušení práce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude tedy v pondělí jasno, zda se strany vládní koalice s ministrem financí dohodnou nebo dojde ke stávce? Připomínám požadavek odborů. Odbory chtějí zvýšit platy od 1. listopadu letošního roku pro všechny o 10 % a pro učitele o procent 15. Strany dosluhující vládní koalice se mají na koaliční radě bavit o celém problému právě v pondělí. Prvními hosty dnešních Otázek jsou ministr financí České republiky Ivan Pilný z hnutí ANO. Vítejte pane ministře, hezký dobrý den.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Hezký den vám i divákům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal i europoslanec, bývalý viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer. Vítejte. Hezký dobrý den.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Dobré poledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i ekonoma, také bývalého viceguvernéra centrální banky Pavla Kysilku. Vítejte.
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, tím zítřejším jednáním dáte impuls ke stávce?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak především je potřeba říct, že teď už ten rozpočet není věcí ministra financí, ten ho předložil, je to věcí vlády a tudíž koalice. Je v tom trošku chaos, protože my jsme znovu se podívali na možné příjmy státního rozpočtu a díky vývoji ekonomiky, díky excelentnímu výběru daní jsme přidali do toho, na tu příjmovou stránku dalších 11 miliard.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jste udělali kdy? Protože už tady v návrhu státního rozpočtu jste jednou tu makroekonomickou...
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Zvýšili o 10 miliard. Ano. To jsme udělali...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Predikci měnili, takže jste pro rok 2018 odhadovali růst HDP na 1,7 %.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ano. To jsme udělali, to jsme udělali jako přípravu na to koaliční jednání v pondělí jako vstřícný krok. Takže teď ministerstvo financí zvýšilo ty příjmy státního rozpočtu o 21 miliard. Pan premiér poslal resortům dopis, ve kterém je vyzval, aby se podívaly na nespotřebované výdaje z minulých let a o to snížily požadavky na státní rozpočet. Místo toho přišly další požadavky ministerstev a to ve výši 33 miliard. Je zajímavé, že třeba pan ministr Zaorálek, který tvrdí v médiích, že má, klidně dá 120 milionů na platy, požadavek ministerstva zahraničních věcí je 75 milionů a ještě v letošním roce chtějí 150 milionů na výměnu aut. Já si myslím, že pan ministr Zaorálek buď lže anebo by měl méně jezdit po českých řekách, kombajnech a podobně a podívat se na své ministerstvo a udělat si tam pořádek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, on říká, že tam najde tu úsporu.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
No, ale jeho, k nám to nedorazilo, tam je požadavek na 75 milionů navíc proti tomu, co tam je, plus ještě 150 milionů v letošním roce na výměnu aut. Takže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abyste mi tedy v tom udělal úplně jasno, ať nejsme v čím dál větším chaosu. Tak růst hrubého domácího produktu odhadujete o kolik procent? Když jste zvýšili příjem státního rozpočtu o 21 miliard. Na to pondělní jednání.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
My jsme... Ano, my jsme opravili tu, to makroekonomické číslo na 3,1 a opravili jsme taky výběr daní především. Ale ještě bych se vrátil k tomu, že ani to, co ministerstvo financí přidalo, těch 21 miliard, nebude stačit na to, co chtějí odbory, případně část koalice, sociální demokracie. Je potřeba...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Před pondělkem se tedy bavíme o jak velké částce, kterou ještě hledáte?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Je potřeba ještě, aby pan premiér tedy udělal to, že, protože teď je to opravdu rozpočet vlády a rozpočet premiéra především, aby vyzval resorty, aby z těch 40 miliard, které jsou na těch nespotřebovaných výdajích z minulých let, prostě něco pustily. Je to potřeba udělat i v roce 2017, kde je 9 miliard nespotřebovaných výdajů na neobsazená místa a nespotřebované výdaje v platové oblasti. Tohle ta ministerstva musí udělat. Pak samozřejmě můžeme se bavit o tom, jakým způsobem budeme strukturovat, strukturovat ty platy. To, co...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžu, můžu jenom tady přece jen vstoupit do vaší řeči. Vy jste tady už zmiňoval premiéra Bohuslava Sobotku. Když si poslechneme jeho slova, on mluví o nespotřebovaných zhruba 100 miliardách korun. Připomeňme si, jak premiér právě na začátku týdne vyzval jednotlivé resorty, aby hledaly peníze, které nespotřebovaly.
Bohuslav SOBOTKA, premiér, 7.9.2017 /ČSSD/
--------------------
Pokud jde o ty zdroje, tak přirozeně my se teď soustředíme na jednu oblast, která si myslím, že stojí za to, abychom ji prozkoumali, a to jsou nespotřebované výdaje. My teď k poslednímu srpnu jsme měli více než 100 miliard korun v rámci takzvaných nespotřebovaných výdajů. A teď je otázka, jak se ty nespotřebované výdaje budou vyvíjet a jestli by část těchto finančních prostředků nebylo možné zapojit do výdajů státního rozpočtu a příjmů státního rozpočtu v příštím roce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr financí Ivan Pilný, host dnešních Otázek, říká, že tedy zvýšil odhad ekonomického růstu na 3,1 %, tedy v rozpočtu navíc na příjmové straně o 21 miliard, lepší výběr daní. Kolik potřebujete, tedy kolik teď vám schází, abyste vyhověl požadavkům odborů?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak je potřeba říci, že těch 100 miliard, co uvádí pan premiér, do toho jsou započítané evropské projekty, takže ve skutečnosti je to 40 miliard. Ale pořád je to obrovská částka. Na to, kolik schází, já nedokážu odpovědět, protože vláda se především musí dohodnout na tom, jakým způsobem bude strukturovat růst platů. Nepochybně učitelé během toho období toho vládnutí dostávali /nesrozumitelné/. Ta situace je tam opravdu kritická. Učitelům bysme měli vyhovět. Budeme muset...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O těch 15 % od 1. listopadu.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
O těch 15 %. Měli bychom také ale přidat do rozpočtu vysokým školám, protože jejich platy sice neurčujeme, ale ty výdaje státního rozpočtu jdou především do platů. Takže já už jsem jim přidal 700 milionů v tom rozpočtu, ale bude potřeba určitě přidat ještě něco navíc. A potom já bych byl...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do těch 4,5 miliardy.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
4,5 miliardy pravděpodobně nemohou dostat. Na to státní rozpočet nestačí. Ale já bych chtěl říct ještě jednu důležitou věc. Musíme přece dát něco na investice. Musíme stavět, musíme podporovat vědu, výzkum a inovace. Já bych byl nerad, aby pokud pan premiér skutečně ty resorty v podstatě donutí k tomu, aby konečně, aby tedy na jeho výzvu, aby se vyjádřily k těm nespotřebovaným výdajům, tak přijde 33 miliard navíc do státního rozpočtu. Tak jestli si v tom pan premiér udělá pořádek, tak já bych byl rád, aby ta částka, která se získá, byla, uspokojila aspoň částečně ty výdaje na ty investice. To znamená, abychom stavěli, abychom podporovali vědu, výzkum a inovace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte, že jde o 40 miliard, které je možné...
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
40 miliard nespotřebovaných výdajů. Ano. Ty tam jsou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak kolik vám chybí, aby ten rozpočet byl podle vašich představ?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ale to, na tu otázku se nedá odpovědět do té doby, než se dohodne koalice, jak bude postupovat ve zvyšování platů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale já se ptám na vaše představy, pane ministře. Na tu otázku je možné odpovědět, pokud mi odpovíte vaše představy ministra financí.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
No tak pokud by, pokud by, pokud by pan premiér vyzval ministerstva, aby, řekněme snížily, zapojily z těch nespotřebovaných výdajů, řekněme, 20 %, což je 8 miliard, a v roce 2017, kdyby z těch 9 miliard, které tam zbývají v těch nespotřebovaných výdajích, uplatnily alespoň 2 miliardy, pak se domnívám, že budeme moct do jisté míry vyhovět požadavkům nejen tedy, pokud se týká škol ale i těm ostatním pracovníkům, ne samozřejmě v této výši. A možná, doufejme, zbyde tedy pár miliard, aby byly uplatněny taky na něco, co skutečně naše ekonomika opravdu potřebuje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže na platy potřebujete zhruba 8 miliard z těch 40 miliard nespotřebovaných.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Pokud bychom přistoupili na tu variantu, kterou prosazují odbory a sociální demokracie, tak ten požadavek je zhruba někde kolem 25 až 27 miliard. Já jsem do toho rozpočtu přidal 21 miliard. Jestliže ty resorty tam najdou 10miliardovou částku, tak je samozřejmě možné i tyto požadavky uspokojit a také na ty věci, které osobně považuju za velmi důležité, něco přidat. Je také potřeba říct, že já se domnívám, že by to přidávání nemělo být plošné. To znamená, že by to neměl být... Já uvedu příklad. Jestliže učitelé dostanou 15 %, mělo by to být 10 % v tarifech a 5 % by mělo být věnováno, aby mohli být individuálně odměňováni ti, kteří lépe pracují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rozumíte sestavování letošního státního rozpočtu z toho ekonomického pohledu, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Já myslím, že je to ještě horší než obvykle, a to je strašná diskuse, když si uvědomíme, že se tady bavíme o miliardách, které občané odvádějí do státního rozpočtu. Především zaprvé to zní, že premiér rozhoduje o tom, že se přepracuje makroekonomická predikce, na základě které se určují příjmy státního rozpočtu. To prostě není možné. To nemůže rozhodovat premiér tady tohle a není možné, aby na pokyn...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale když premiér má pocit, že ta makroekonomická prognóza, kdy ta předposlední, když teď ji Ivan Pilný opravil na 2, promiňte, na 3,1 % ekonomického růstu, tak ta minulá byla 1,7 %.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Tato věc nemůže být politická. Potom se dostáváme do situace, kdy rozpočet má cenu cáru papíru a dostaneme se do stavu, kdy plánujeme třeba deficit 70 miliard a vyjde na to nám 60miliardový přebytek. Takhle nemůže fungovat rozpočtová politika. Druhá věc. Vláda stanovila nějaké priority. Přeci když si stanovím nějakou prioritu doma, ve firmě, tak je to něco, čeho chci dosáhnout a není možné přece, aby celé dlouhé měsíce vláda slibovala, že zvýší platy, a pak se ukáže, že ty priority jsou někde jinde a na ně nezbývají, na ně nezbývají peníze. A zatřetí není přece možné, aby se rozpočet sestavoval tak, že jednotliví ministři respektive jejich úředníci si řeknou, kolik chtějí peněz na auta, na to, na ono a nějak se to sečetlo a nějak se to setřepalo a z toho bude ten rozpočet. To přece musí vycházet z nějakých priorit. No nyní dvě možná trošku konkrétnější věci. Zaprvé není možné, aby při opravdu bezprecedentním zlepšení české ekonomiky, abychom plánovali rozpočet někde kolem 50 miliard. My bychom měli mít, ten cyklický schodek by měl být někde kolem nuly nebo kolem půl procenta, čili abychom měli mít přebytek. Čili to už je první chyba. A druhá, těch 600 miliard Andreje Babiše je samozřejmě nesmysl. Myslím si, že se o tom píše rozsáhle na internetu. Kdo chce, to najde. Ale druhá věc je, ten problém vznikl prostě opravdu velmi neobvyklým růstem provozních výdajů, na to upozorňuje NKÚ. Tuším, že ten růst byl nejvyšší, nejvyšší za 10 let, obrovským nárůstem počtu zaměstnanců státní správy. Pokud se nepletu, mezi rokem 12, 2012 a loňskem, letoškem to dělá nějakých 30 tisíc lidí. Ten člověk v průměru stojí, když jsme to vždycky počítali s Pavlem v bance, něco kolem milionu, možná ve státní správě je to trochu míň. Čili tam prostě mizí, mizí obrovské miliardy. A takže i přesto, že do státního rozpočtu tečou peníze, já si myslím, že to není excelentním fungováním Finanční správy, k tomu se zřejmě dostaneme, ale opravdu bezprecedentním boomem ekonomiky, obrovským nárůstem zaměstnanosti a růstem mezd, tak je úplně absurdní, že se tam hledají jednotky milionů na to, miliard na to, aby se daly peníze učitelům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O čem vypovídá, Pavle Kysilko, to sestavování letošního státního rozpočtu?
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Tak já souhlasím s Luďkem Niedermayerem, že ono to fakt připomíná spíš hádání trhovců na rynku. Rozpočtu chybí jakákoliv koncepce, jakýkoliv pohled dopředu. Souhlasím absolutně s tím, že v dobrých dobách, a takhle hospodaří každá správná domácnost, se prostě vytváří rezervy na doby špatné. A my už moc dobře víme, že po dobách dobrých, jako v letech 2007, 2008, přijdou doby horší, ale pak se to třeba otočí. Čili dnes bychom si měli hospodařit na dobu, kdy přijde zpomalení, recese. Zadruhé chybí tam opravdu jakékoliv priority. Já souhlasím s tím, že prioritou by mělo být rozhodně věda, výzkum, technická infrastruktura, digitalizace státní správy a samosprávy a zejména školství na prvním místě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže platy učitelů, podle vás je oprávněné, že tady odbory vyhrožují stávkou, pokud ministr financí Ivan Pilný respektive vláda jako celek nepřidají těch 15 % od 1. listopadu letošního roku.
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Já vám řeknu svůj názor. Nebudu vůbec komentovat politické hrátky a to, co říkají odbory. V civilizované společnosti 21. století, která chce být konkurenceschopnou, musí mít učitelé skutečně jedny z nejvyšších platů v ranku vysokoškolských absolventů. To by znamenalo, a bylo by to velmi správné, zdvojnásobit v nějakém rozumném horizontu platy učitelů, aby se dostaly skutečně, skutečně do té, do té polohy, o které mluvím a začít samozřejmě je potřeba pedagogickými školami, kde se vychovávají učitelé. To je, to musí být jasná priorita. Ovšem ta přesahuje samozřejmě politický horizont, a proto to končí takovýmhle handrkováním, jakého jsme svědky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A jsou tady podle vás, jako z toho ekonomického hlediska jsou tady na místě výhrůžky stávkou kvůli platům?
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Tak pokud politici nenajdou dost osvícenosti v sobě a skutečně nebudou schopni ukázat na jednu až pět priorita, a nejenom je říct, ano, my to přijímáme jako důležitou věc, pak to strčit do šuplíku a nic se neděje, no tak samozřejmě pak jsou legitimní kroky, kdy široká veřejnosti ale i odbory ale i experti anebo, nebo, nebo i podnikatelský sektor by měli trošku víc bouchnout do stolu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme, politické strany právě platy učitelů a školství teď před volbami, několik týdnů před volbami považují za prioritu. Stačí se podívat do volebního programu hnutí ANO, které v uplynulých čtyřech letech spravovalo resort financí. Andrej Babiš pronáší i tato slova.
Andrej BABIŠ, předseda hnutí, 3.9.2017 /ANO/
--------------------
Když jsme schvalovali navyšování platů na vládě, vždy jsem navrhoval, abysme navýšili těm, kteří to nejvíc potřebujou. Proto v programu chceme přidat učitelům, sociálním a kulturním pracovníkům, navýšit o 50 %.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je závazek Andreje Babiše, lídra hnutí ANO. Pane ministře, proč tedy hnutí ANO v těch střednědobých plánech neprosazovalo to navýšení platů učitelů? Protože jestli se nemýlí institut IDEA, který zpracoval materiál publikovaný v tomto týdnu a týká se právě platů učitelů, tak 10% zvýšení učitelských platů ze státního rozpočtu může ročně stát 7 miliard korun. Je to i propočet ministerstva financí?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak já bych především chtěl říct, reagovat na to, co tady bylo řečeno. Bohužel priority státního rozpočtu, já jsem ve vládě necelé 4 měsíce, jsou sestavovány na každém zasedání vlády, jsou sestavovány na každém zasedání parlamentu. To znamená, my nemáme žádné priority. To je iluze. My máme tolik priorit, že nemáme žádnou. Pokud se týká nárůstu zaměstnanců, tak to je otázka přípravy legislativy. Protože jakmile přidáme nějaký nový projekt, přidáme nový úřad a tak dále, takže prostě narůstá počet státních zaměstnanců a problém je ve služebním zákoně, který výrazně preferuje kvantitu nad kvalitou. My i bohužel i proti vůli, nás nepodpořila v tom pravice, když jsme chtěli otevřít výběrová řízení pro pracovníky z akademické sféry a z komerce, takže my preferujeme kvantitu nad kvalitou. To je bohužel smutná pravda. Ty údaje o státním rozpočtu musíte vždycky očistit o ty evropské peníze, jo, protože to saldo těch evropských peněz, které v minulém roce znamenalo, že se doháněly ty věci z minulého rozpočtového období, výrazně zkreslilo to, co je skutečně ve státním rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím reagujete na tu poznámku, že skončil státní rozpočet v tom loňském roce ve vysokém přebytku.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Jasně. Musím to očistit. Ano, přesně tak. Státní rozpočet teď je na tom líp než v loňském roce, když to očistíme od těch evropských peněz, které v tomto roce se extrémně pomalu spotřebovávají. Jsou to kapitálové a investiční výdaje. Pokud se týká platů učitelů, tak samozřejmě...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Platí to číslo o 10 % navýšení platů učitelů zhruba 7 miliard?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tam je, kdybychom přidávali všem učitelům těch 15 % a zahrnuli do toho i nepedagogické pracovníky, kteří jsou, si zaslouží také určitě víc, tak se dostáváme zhruba k nějakým 23 miliardám. Pro ty učitele je to 18 miliard. Musíme do toho ale započítat i vysoké školy, protože ty v těch 15 % nejsou zahrnuty. Ony si platy určují samy. A tam je potřeba...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, navýšení platů o 50 % všem těm, kterým slibuje Andrej Babiš, tak bude stát státní rozpočet o nějakých 120 miliard navíc?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Podívejte se, já, v podstatě dneska probíhá závod v populismu, který se nedá vyhrát...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Včetně Andreje Babiše?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
A já jsem docela šťasten, že nejsem, že nebudu příští ministr financí. Nevím, co bych s těmi sliby dělal a předpokládám, že... Tenhleten rozpočet prostě opravdu není jenom politický, to je vždycky, ale je prostě volební a s tím se tady každý ministr financí /nesrozumitelné/.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže navýšení...
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Já neřeším úlohy příštího ministra financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No počkejte, ale pokud vy to máte spočítat, tak navýšení o 50 % všem těm, kterým Andrej Babiš slibuje, tak bude stát zhruba 120 miliard.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ale je to docela možné, ale já nejsem příští ministr financí, doufám, a nebudu tohle muset řešit. Ale ještě k těm učitelům. Ono to opravdu není černobílé, jo. V těch vysokých školách, třeba Karlova Univerzita má vlastní předpisy, jak odlišuje ty jednotlivé odvětví, které tam jsou. Samozřejmě pedagogické fakulty a humanitní fakulty, můj syn byl nedávno jmenován profesorem na Filozofické fakultě, dostávají daleko míň ti lidé tam, protože nejsou zapojeni do dalších projektů, například do těch projektů, které jsou orientovány na vědu, výzkum a inovace, takže tam nejsou ty granty. Někteří lidé prostě berou daleko víc, pedagogické fakulty a humanitní fakulty, které tuhle možnost nemají, jsou postiženy daleko více. Ve středních školách...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protože se počítá s tím, že každý pedagog bude lidově řečeno honit granty a nebude se vzdělávat, a proto může klesat i kvalita výuky na vysokých školách.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ale to je věcí prostě těch vysokých škol, že vysoké školy navíc mají rezervy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když nemají peníze, pane ministře.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ale to není pravda. Vysoké školy mají rezervy. Podívejte se jenom na poměrně militantního pana rektora Beka a zeptejte se ho, kolik má, má rezervy Masarykova univerzita, jo. Oni si je schovávají na horší časy. Tím nechci říct, že bysme to neměli podporovat, tohleto. Tím nechci říct, že bysme to neměli podporovat. Já osobně se tomu věnuji, přestože to nepatří do mé profese, zakládám teď projekt digitálního vzdělávání, co není ICT, v Hradci Králové za účasti děkanů všech fakult, za účasti příslušných ministerstev. Doufejme, že to někam posuneme, protože to školství se musí také otočit. Ale skandální situace je v základních školách a v mateřských školách, protože to je opravdu... Já jsem poděkoval těm lidem, kteří to dělají, protože to je poslání, to není povolání. Oni můžou jít klidně prodávat do Lidlu dneska a dostanou tam víc peněz. To je opravdu velice špatná, katastrofální situace a je potřeba s tím něco udělat. Tihle lidé dostali, my jsme přidávali za to období vlády desítky procent všem a nejméně dostali učitelé. To je skandální a musí se s tím něco dělat. S tím naprosto souhlasím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Také byste nechtěl být budoucím ministrem financí, když třeba hnutí ANO, které vedlo resort financí a teď slibuje o 50 % navýšení. No ale hnutí ANO má to procento nejvyšší a přitom řídilo finance a vzpomeňme si na ty boje mezi koaličními stranami.
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Tak platí, že to dědictví, které dostala tahleta vláda, nebylo nijak veselé, ale to dědictví, která předává těm dalším, je ještě méně veselé. Čili, čili smutnější. Takže opravdu nemůžeme závidět jako budoucí vládě ani ministru financí ani ministryni nebo ministru školství. Přitom to jsou věci, které opravdu, souhlasím s tím, se musí hnout dopředu. Ale oni mají řešení, to, to není věc, která, která by se nedala rozuzlit a najít tam nějaká východiska, ale proto musí být silná politická vůle.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tady Luděk Niedermayer mluvil o tom, že státní rozpočet by neměl být cárem papíru. Když se podíváme na bilanci toho letošního státního rozpočtu, tak přebytek státního rozpočtu klesl ke konci srpna z červencových 25 miliard na 15,6 miliard korun. Připomínám, že na letošní rok je schválený schodek 60 miliard a podívejme se na to, jak se vyvíjela bilance státního rozpočtu za 8 měsíců v posledních letech. Prudce do červených čísel se propadla v roce 2009. Připomínám, tam šlo o ekonomickou, globální ekonomickou krizi, deficit skoro 90 miliard, postupně se situace začala zlepšovat od roku 2011 a dostat se z deficitu podařilo až v roce 2015, kdy rozpočet za 8 měsíců roku byl po šesti letech opět v přebytku a to 19 miliard. Loňská srpnová bilance byla v plusu dokonce 81 miliard, což byly ty evropské peníze. Luďku Niedermayere, připouštíte, že právě to čerpání evropských peněz nám může ta celková čísla zkreslovat, a proto...
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Může a nemusí. Já ještě předtím bych řekl jednu věc. Tvářit se, že je fatální to, že nám poroste počet státních zaměstnanců, protože schvalujeme nějaké zákony, to je naprosto nepřijatelný a je to nesmysl. Pane /nesrozumitelné/, vy jste přece byl v byznysu, my jsme byli oba v České národní bance, kde jsme dělali docela významné změny počtu zaměstnanců. To nemůžeme přijmout prostě tuhle logiku. Ale k tomuhle, ano, ty evropské peníze cvičí...
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
To popírá zdravím rozum. Já s vámi souhlasím. To není logika.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Ty evropské peníze cvičí nejenom s naším rozpočtem, oni bohužel cvičí i s naší ekonomikou, protože tím jak my, a je to opět v nás, to není způsobené v Bruselu nebo někde jinde, nejsme schopni rovnoměrně čerpat ty peníze, tak najednou stát vtrhne na všemožné trhy, obrovsky zvýší poptávku, protože potřebuje utratit ty peníze, ty kapacity tam nejsou, ceny rostou a vznikají problémy jak pro stát, tak pro tu soukromou ekonomiku. A bohužel tady z hlediska čerpání těch evropských peněz, já když jsem se díval na dat z poloviny roku, a víme, že to období teďka na čerpání je 2014 - 2020, tak jsme už tedy někde v polovině, tak my jsme zatím dostali proplaceno 9, necelých 10 % těchhle peněz. Schváleno máme necelou třetinu, což je velká katastrofa, protože na konci toho období...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Souhlasil byste tedy, že tady vstoupím do řeči se stručnou podotázkou, souhlasil byste s tím, že tato vláda předá té budoucí vládě čerpání evropských peněz v horším stavu, než ho předávala vláda Mirka Topolánka, kterou pak ty vlády další kritizovaly?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Zatím to tak vypadá. A nejenom v těchhle ohledech. Předá, předá rozpočet, který má nízké investiční výdaje, což je obrovský problém. Pokud se nepletu, dokonce nižší než v roce 2013. Předá státní správu, která má nejméně o 30 tisíc podle čísel zaměstnanců víc, což zatěžuje státní rozpočet o nějakých "baj voko" 25 miliard, asi bychom se s Pavlem, s Pavlem shodli. To je opravdu... A samozřejmě rozpočet, který je zvyklý na opravdu nebývalý růst provozních výdajů, které prostě v té černé díře nějak zmizí, zasyčí a natáhne z ní ruka, že chce víc.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, je možné, aby to takto fungovalo dlouhodobě? Protože z toho, jak jsem se snažil v diskusi o státním rozpočtu zorientovat, se ukazuje, že právě resorty nemají priority, že se nedodržují vládní usnesení, protože vládním usnesením se schválí nějaké peníze na vědu, ty pak ministerstvo financí škrtne, vicepremiér pro vědu, výzkum říká, že to je každoroční přetahovaná a přitom se nedodržují vládní usnesení, priorit je mnoho. Jak dlouho to ještě může fungovat?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak já k té vědě, výzkumu a inovacím se hned vyjádřím. Ale začal bych prostě tím, že já naprosto souhlasím s tím, co tady bylo řečeno a já musím říct, že je to hrozný, ale já se těším, až evropské dotace zmizí. Ale nevíme, co s tím budeme dělat, protože ta vláda není připravena na to, že budeme muset z něčeho stavět silnice, že je budeme muset opravovat, že budeme muset dělat další výdaje. Takže ono až tenhleten problém zmizí, to aktivní saldo, které tam máme, tak budeme mít opravdu velké problémy. A souhlasím s tím, že ty evropské peníze se využívají prostě vždycky, když se dobíhá to období, tak prostě se zoufale hledají projekty, které by to mohly splnit a teď ta situace není, to čerpání je velmi pomalé, s tím naprosto souhlasím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak je to možné? Když tato vláda měla jako prioritu zrychlení čerpání evropských peněz, říkala nám, že zrychlí ten dluh, který tady byl z předchozího programovacího období a současný dluh narůstá.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
No, tak ministerstvo financí naštěstí evropské projekty téměř vůbec nečerpá, takže to je spíš otázka na mé kolegy z vlády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale vám to ovlivňuje rozpočet. Takže mi řekněte, v čem je problém?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Samozřejmě. Ale já jako nemohu, já nemohu... Problém je v tom, že prostě ty programy některé jsou sestavovány tak, že jsou nevyčerpatelné, viz třeba 14 miliard na vysokorychlostní internet. Jsou programy, na které není absorpční kapacita, jsou programy, které mají nesmyslné, nesmyslná úřední kritéria a tak dále, takže čerpat je je opravdu veliký problém. To my jsme měli daleko víc pozornosti věnovat tomu, abychom strukturovali ty programy tak, aby České republice skutečně, skutečně prospěly. Ale to je prostě trochu jiná otázka. Ještě k tomu vymlouvat se...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak dlouho to může fungovat?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ještě k tomu vymlouvat se na ten, na ten přírůstek zaměstnanců v té státní správě, podívejte se, jako já, moje první, můj první projev v parlamentu byl, že Bůh nebo příroda nás stvořili s dvěma konci, na jednom sedíme a druhým myslíme. A já jsem své kolegy a kolegyně vyzval k tomu, abychom aspoň občas používali k myšlení ten správný konec. To se moc nechytlo. Takže podívejte se prostě, jak vypadá legislativa, jak vypadají legislativní špagety, a to jsou pak, ty fatální následky jsou, že roste ta kvantita v té státní správě. To je samozřejmě špatně. A jak dlouho to může trvat, no, ona ta ekonomika, my se k tomu dostaneme, se přirozeně z řady důvodů, o tom se jistě budeme bavit, zpomalí, a pak ten problém samozřejmě budeme mít na stole.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No to je otázka. Když se podíváme na to, že i předchozí vlády v rámci cyklického vývoje ekonomiky měly ekonomické krize a respektive ty ekonomické růsty promrhaly. Když se podíváme ještě na sestavování rozpočtu na příští rok, tak ministerstvo financí ve srovnání s tím červnovým návrhem zvýšilo v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje i příjmy. Důvodem je lepší dohad daňových příjmů. Ty by měly být, jak jste slyšeli od Ivana Pilného, vyšší o 21 miliard korun. Podle toho posledního návrhu tedy ekonomický růst v příštím roce 3,1 %. Aktuálně ministerstvo financí plánuje příjmy ve výši 1,302 bilionu korun a výdaje 1,352 bilionu. Zůstává ten plánovaný schodek 50 miliard korun. Když se blíže podíváme na strukturu příjmů a výdajů, z návrhu zjistíme, že na sociálním pojištění se plánuje vybrat zhruba půl bilionu, z toho na důchodový účet má jít 430 miliard korun. Daň z přidané hodnoty by měla státu vynést zhruba 300 miliard, daň z příjmu víc než 259 miliard. Ze struktury výdajů vyplývá, že na sociální dávky má jít 569 miliard korun. Jak dlouho to perpetuum mobile sestavování státního rozpočtu při pohledu, jak to fungovalo v uplynulých letech, může ještě takto fungovat, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Ono funguje už poměrně dlouho. Hlavní metoda našeho sestavování rozpočtu je indexování. Ministr řekne, loni jsem měl 50, jsem hodný ministr, chci 55 a nakonec to skončí, že dostane 54 a přitom 51 by mu bohatě stačilo, možná dokonce 40. To je hlavní metoda jedna. A druhá je politické ovlivňování odhadů příjmu, což je úplně špatně. Já už léta navrhuju, ještě dávno, dávno, než jsem začal v politice, že odhad příjmů by měl být nezávislý, měli by ho provádět experti a ti by měli udělat nejlepší nevychýlený, nepolitický odhad toho, kolik by mohl stát, stát vybrat. A to je ten měšec, o který by se vláda měla, o něm by se měla bavit, přičemž by opět mělo být odebráno politikům to právo manipulovat s dluhem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No ale ti odborníci jsou přece na ministerstvu financí, akorát to funguje tak, že v prvním návrhu podstřelí ekonomický vývoj České republiky, alespoň tak to v posledních letech fungovalo. To znamená, jak byste si tu nezávislou expertízu, ať už odhad vývoje ekonomiky a výši dluhu, jak byste si ji představoval?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Já tady nechci zacházet do detailů, ale základem je absolutní transparence a ty modely, které používá ministerstvo na odhady, odhady příjmových a výdajových položek, nejsou známé. Čili ony by měly projít nějakou oponenturou. A já si klidně dovedu představit, že by měla opravdu fungovat opravdu fungující fiskální rada, která by se tímhle zabývala. A základem je absolutní transparence, protože ta transparence umožňuje pak zpochybňovat ty předpoklady. A ta logika...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Fiskální rada při vládě?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
No, při vládě, to by nemělo být podřízené vládě. To by opravdu měla být autorita, kterou budou brát politici vážně, a ten náklad na nerespektování jejich doporučení bude, bude hodně velký. Ale ta logika, že panu premiérovi to nevyjde, tak pan premiér řekne panu ministrovi, aby našel ty miliardy a to pokud možno zvýšením příjmu, která se tady hraje. Tohle není vynález tohoto roku, to je docela obvyklé cvičení. To je prostě, to je prostě úplně špatně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano. Proto říkám, že to perpetuum mobile takto funguje.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Ale pak jsme ještě dál, pak jsme opravdu u těch priorit. Já souhlasím úplně s Pavlem s výjimkou toho, že tam ještě spadá obrana, protože ta obrana, to je, to je jako alfa a omega naší budoucnosti. Tak když jsou tady ty priority, ta priorita přece říká, že mají přednost před tím ostatním. A to znamená, ta přednost se bude muset uplatnit. Čili já myslím, že to není tak úplně složité, to změnit. Ale holt ta politická resistence tady je a zejména tedy v téhle vládě se projevila opravdu v nebývalém rozsahu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pomohlo by to, pane ministře, tím, že se chystáte do politického duchu, pomohlo by to jakémukoli ministru financí, pokud by to sestavování rozpočtu bylo transparentnější a ne, že na ministerstvu financí netransparentně se hraje hra s výší schodku a s odhadem vývoje ekonomiky?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak víte, ono bohužel je to pravda, že samozřejmě já mám tedy důvěru v ty profesionály, kteří pracují na ministerstvu financí. To není prostě cvičení, kde by se na příkaz premiéra takhle něco přidávalo. Ale na druhou stranu je potřeba říct, že ten prostor je, se neustále zmenšuje. Obrovským způsobem rostou mandatorní výdaje a prostou dál, protože populace stárne. To se projevuje nejen v penzích ale ve zdravotnictví. Takže ten prostor na to dělat něco rozumného je velice malý. A zvlášť ty evropské peníze, které ještě nějakou dobu tady budou, by se měly zapojit především do toho, abychom se prostě připravili na tu dobu, kdy bude prostě nějakým způsobem hůř. Ale ten prostor na to, aby tato rada expertů mohla vůbec něco dělat, se každý rok děsivým způsobem zužuje, jo. Takže prostor tam samozřejmě je, tyhle úvahy jsou prostě...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vy byste uvítal nějakou takovou radu expertů?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Já si myslím, že to, jako ono už to tady bylo, že jo, byl tady NERV a tak dále. Nesmí to být cár papíru, víte.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, to byla platforma, která měla nedoporučovat. Nebo vy jste si představoval něco ve stylu NERV?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Ne. Ne. To je opravdu v zákoně ukotvené velmi robustně, tak jak to koneckonců považuje evropská legislativa, rozpočtová pravidla a tyto věci, ale my jsme k tomu, řekněme, slušně řečeno, velmi vlažní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kdo, jaký stát byste uvedl jako příklad a namodelujte mi tu situaci, jak by to tedy fungovalo? To by byla rada ekonomických expertů...
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Nemusíme chodit opravdu do Evropy, kde v řadě zemí to je, ale třeba v Americe je kongresová kancelář, tuším, pro rozpočtovou, pro rozpočtovou odpovědnost nebo pro něco takového. Neznám přesně ten název. Funguje docela dobře. A tím, že ti politici, oni mají mandát od voličům udělat špatné rozhodnutí a mohou ho samozřejmě udělat. Ale všechny tyto systém jim to komplikují. A vytvářejí na ně velký tlak, aby toto rozhodnutí neudělali. Čili tady nejde o to vzít těm politikům to právo rozhodnout, ono to tady vždycky bude, a kdyby jim ho někdo bral, oni si ho zákonem vezmou zpátky. Ale co nejvíce jim to zkomplikovat. A to se bohužel u nás neděje.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Víte, ono je ještě daleko složitější, protože nemůžeme mluvit jenom o státním rozpočtu odděleně od veřejných rozpočtů. A to je taky další věc. My jsme poměrně masivně přidávali nebo měnili rozpočtové určení daní. A přesto kraje a obce neustále vztahují ruce na, na státní rozpočet. Je to také tím, že získat peníze ze státního rozpočtu je snazší než splnit ta kritéria evropských peněz. Takže věci, které by se měly financovat z evropských peněz, se financují ze státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu by potřeboval opravdu velkou inovaci v tomhletom směru, jo, tam by to někde mělo začínat. Takže ono se musí připravit to hřiště pro takovouhle skupinu lidí, a to podle mého názoru připraveno není. Já nevím, jestli bylo rozumné, že jsme změnili to rozpočtové určení daní, protože státní rozpočet, státnímu rozpočtu to nijak nepomohlo a hned dvakrát, protože ty ruce jsou tam stejně natažené z těch krajů a jako dole se zas až tak moc, tak moc neděje. Takže je potřeba asi udělat a co nejdřív udělat velmi výraznou změnu v těhletěch věcech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pavle Kysilko.
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Zmínil jste NERV. NERV dal doporučení na existenci jakési rady skutečně legislativně ukotvené a zároveň na existenci jakéhosi rozpočtového pravidla, které by bylo závazné. To rozpočtové pravidlo není jednoduché konstruovat, ale my jsme se o to vůbec v Česku nepokusili. Rozpočtové pravidlo by mohlo třeba říkat, že v dobách, kdy ekonomika roste, se vytváří přebytky, v dobách, kdy ekonomika klesá nebo, nebo stagnuje, tak naopak se pomáhá ze strany státního rozpočtu výdaji ji oživit. To je, to je jedna věc. Druhá věc, já si myslím, že skutečně ten český rozpočet je zralý na reformu. A je známo, že úspěšné reformy rozpočtů v minulosti vždycky vycházely, jak řekl před chvílí pan ministr, z výdajové stránky. To znamená, musíme se podívat na to, co jsme zbytečně ukotvili v minulosti jako mandatorní výdaje, dali do zákonů, a kterých se nemůžem zbavit nebo je to těžké se jich zbavit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A můžu vám tady vstoupit do řeči, protože se právě na ta data podíváme, abychom měli představu, jak vypadají ty mandatorní, chcete-li hezky česky ze zákona povinné výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2018 tvoří tyto výdaje nějakých bezmála 800 miliard korun. Je to víc než polovina státního rozpočtu České republiky. Když se podíváme do minulosti, jak vidíte na svých obrazovkách ten graf, tak v roce 2007 se podíl mandatorních výdajů pohyboval lehce nad 50 %, v letech 2008 a 2009 překročil 53 %, pak rostl až na 57 % v roce 2013, v roce 2015 poklesl na 53 % a návrh příštího rozpočtu počítá zase k návratu těch 57 %.
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Tam jenom upozorňuju, že mandatorní výdaje, to jsou opravdu ty natvrdo zakotvené v zákoně. A existují ještě kvazi mandatorní, kterých se hodně těžko také zbavujete, pokud neuděláte nějaké zásadnější reformní kroky. A ony můžou tyhlety výdaje souviset právě i s tou přezaměstnaností v oblasti státní byrokracie, státních úřadů. Ta věc bolavá nemá jenom negativní dopad do státního rozpočtu, ale co dělají úředníci? Vymýšlí právě nové zákony, regulace a kontrolují je. Vytváří to jakési velmi negativní prostředí pro práci a podnikání v Česku, ztrácíme tím zřejmě asi půl procenta možná růstu hrubého domácího produktu ročně, protože skutečně ten určitým, říkám tomu teror, použiju tvrdší slovo, ten kontrolorský a regulační je skutečně obrovská zátěž pro malé, střední ale i velké firmy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A souhlasíte s Luďkem Nidermayerem, že zhruba 30 tisíc úředníků, Luděk Niedermayer mluvil o nárůstu 30 tisíc úředníků, ale ptám se na to celkové číslo, o kolik by bylo možné snížit počet úředníků?
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
To jste se zeptal na špatné adrese, z které zazní možná něco drsného, s čím, nad čím budou možná posluchači kroutit hlavou, ale já dlouhodobě říkám, že můžem bez problémů snížit zaměstnanost v oblasti státní byrokracie pod 50 % dnešního stavu. Ponechat si skutečně ty kvalitní lidi, těch je tak 10, 15 % tahounů a těch ostatních, kteří jsou skutečně potřeba pro tu práci a klidně jim i přidat, aby skutečně ti špičkoví lidi, a tam jsou vynikající lidi ve státní správě i samosprávě, aby byli zaplaceni. A ostatní by mohli dobře posloužit tam, kde dneska chybí, na trhu práce, v soukromém sektoru, kde se vytváří, kde se vytváří hodnoty. Já už jsem řekl před časem, že vláda vyluxovala z trhu práce skutečně desítky tisíc lidí, kterých se nedostává tam, kde se hodnoty vytvářejí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pod 50 % bylo snížit?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Já nevím. Já se vždycky dívám trochu míň dopředu než Pavel, ale myslím si, že ty kola v řádu 10 % redukce se dají opravdu provést mnohokrát. A těch...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Každým rokem, tak jako by se zvyšovaly...
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Asi. Podívejte se, cílem není opravdu jenom ušetřit ty peníze, i když je to důležité, cílem je odstranit duplicity, odstranit nadměrnou regulaci a hlavně přestat zatěžovat, zatěžovat lidi tím fungováním státu. Já jsem se shodou okolností vrátil z Estonka. Estonci před nějakými dvaceti lety začali budovat eGovernment, pro zajímavost začínali to s rozpočtem 190 tisíc dolarů. Teďka jsou v situaci, kdy oni možná trochu reklamě říkají, že jsou pouze 3 věci, které se nedají udělat on-line, a to je svatba, rozvod a nákup nemovitosti. Já jsem ten portál viděl. Je to nádherné, jednoduché, naprosto hladká autorizace, autentizace. A tak si říkám, kde jsou ty naše desítky miliard, které jsme na všemožné IT systémy vynaložili a...?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V tunelech, pane europoslanče.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Někde jsou a zároveň někde stojí budovy, ve kterých jsou ti úředníci, je jich tam spoustu, kteří místo toho, aby to občan dělal komfortně z domu, aby mu to zabralo 5 minut, tak s tím stráví půl dne, tak to jsou spíš jako strukturální změny. Já si nemyslí, že každý druhý zaměstnanec ve státní správě nemá co dělat a nudí se a dělá jenom problémy. Myslím si, že i těch kvalitních tam bude trošku víc než těch Pavlových 10, 15 %. Ale kdybychom opravdu některé ty věci posunuli a to ne evolučně ale revolučně, tak se bavme o úsporách desítek tisíc lidí a ty desítky tisíc lidí taky znamenají desítky miliard, které potom můžem použít na věci, které jsou opravdu velmi důležité, obranu, vzdělávání a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Než se dostaneme k ekonomickému růstu České republiky, pane ministře, tak tady vás poprosím o odpověď na otázku, jestli máte jako ministerstvo financí takový propočet, kolik by se dalo ušetřit v rámci státní správy, pokud by došlo k výrazné redukci počtu...
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak především je potřeba říct, že, co bylo správně řečeno, že neexistují jenom mandatorní výdaje ale kvazi mandatorní a těch přibývá. Já uvedu jenom obnovitelné zdroje, na kterých platíme stále víc a státní rozpočet bude pět zatížen větší částkou na obnovitelné zdroje, protože máme v zákoně například to, že budeme těm lidem přispívat 2 % každý rok díky inflaci, ale přitom náklady na pořízení těch zařízení, jejich údržba tak dále neustále klesají, jo. Takže kvazi mandatorní výdaje prostě přibývají. Pokud se týká té státní správy. Je potřeba především opravit služební zákon, který několikrát už jako předseda hospodářského výboru jsme žádali prostě, aby se ten služební zákon konečně upravil tak, aby preferoval kvalitu před kvantitou. To se nestane. EGovernment radši nebudu vůbec zmiňovat, protože od toho, že není infrastruktura, až co se tam vynaložilo peněz a stále chodíme přinejmenším na poštu nebo na obecní úřad, abychom vyřizovali věci, které můžeme vyřizovat z domova, jo. Todle někomu vysvětlovat venku, a nemusí to být v Estonsku, proč jako chodíme na poštu kvůli tomu, tak to je opravdu, opravdu děsivé. To je...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká by byla vaše představa? To znamená, aby státní správa fungovala efektivně, jaká je představa ministerstva financí, kolik by se dalo na této položce v rámci státního rozpočtu ušetřit?
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak tyhle údaje je opravdu těžké nějakým způsobem teď najít. Ale na druhou stranu, a to nejen jako ministr financí, říkám prostě, že eGovernment je o tom, že to není služba, kterou poskytuje stát občanům ale právo občana na to, aby když stát sesbírá nějaká data, tak aby je také využíval a nechtěl znovu duplicitu. My tady prostě se necháme vyfotit digitálně na řidičský průkaz, pak ty data znova digitalizujeme. My si pro ten řidičskej průkaz musíme chodit, přestože by to mohlo fungovat jako bankovní karta. Tady je potřeba zásadně změnit ten přístup k tomu eGovernmentu. To je právo toho občana, nikoliv služba státu. A pak se to tedy opravdu nějakým způsobem pohne. Tyhle odhady je velmi těžké, velmi těžké dělat. Samozřejmě budou pravděpodobně v desítkách miliard. Ale dokud se tyhle věci nezmění, tak ty odhady nedávají žádný smysl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mluvil jsem o růstu ekonomiky a říkal jsem, jak se bude sestavovat státní rozpočet na další roky, protože zatím ekonomika státnímu rozpočtu nahrává a přeje. Česká ekonomika mezi čtvrtletími rostla o 2,5 %, meziročně o bezmála 5 %. Mezičtvrtletní růst ekonomiky byl přitom nejlepší za víc než 20 let, meziročně pak ekonomika rostla nejrychleji za poslední rok a půl. Naše ekonomika roste rychleji než ekonomika našich sousedů. Vyšší než 4% meziroční růst mají v Polsku, Maďaři 3,5 %, kolem 3 % roste ekonomika v Rakousku a na Slovensku. Mírně pod průměrem jsou Němci. Pro srovnání průměr Evropské unie jsou zhruba 2,5 %. Pro úplnost ještě poslední čísla české nezaměstnanosti. Ta v srpnu klesla na 4 %, z červencových 4 % uchazečů o práci zhruba 300 tisíc. Jak dlouho bude dopřávat politikům ta ekonomická situace, než je donutí k nějaké reformě? Pavle Kysilko.
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Tak česká ekonomika je skutečně v dobré kondici jak v té dynamice, tak nejsou tady větší nerovnováhy, i když trošku už se začínáme mračit tady i s Luďkem třeba nad cenami nemovitostí a nad některými dalšími věcmi. Ale zdá se, že česká ekonomika má na to, aby ještě nějakou dobu jela v nějaké hezké dynamice.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čemu říkáte nějakou dobu?
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
To se, to je, teď jsem na to chtěl navázat. My jsme malá otevřená ekonomika a samozřejmě jsme obrovsky zranitelní. To se ukázalo v roce 2008, 2009, jsme obrovsky zranitelní na jakýkoliv otřes, který může přijít ze zahraničí, takže spíš bych očekával, že ten kladný vývoj české ekonomiky bude spíš narušen zvenku, než že by se tady stalo něco, něco uvnitř. Ale nikdo vám asi nebude schopen říct, co to bude, jestli to budou problémy v Itálii, jestli to bude Severní Korea, jestli to bude brexit, jestli to bude, budou problémy růstu třeba v Německu nebo ve Francii, to je opravdu nemožné predikovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude ten šok o to větší, že jsme nevyužili ta dobrá léta, která vidíme v těch uplynulých třech letech, pane europoslanče?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
No samozřejmě, že bude, protože ty problémy, které vznikají v dobrých časech, mají ten problém, že oni nejsou vidět. A o to víc se promítnou v těch špatných časech, kdy už vlastně jsou do té ekonomiky velmi hluboce vnořeny. Čili ten problém by mohl být velký. Ale my taky samozřejmě s tím něco můžeme dělat. Jinak ten náš růst je v podstatě evropský růst. Evropská ekonomika je v nebývale dobré kondici. Ono už když jsem se díval na loňská data Eurostatu, tak pouze dvě země rostly pomaleji než o 1 % a z toho Itálie o 0,9, tuším, 8 nebo 9 zemí rostlo nad 3 %. Čili ono opravdu je to u nás ten importovaný růst a je taky důležité, abychom se zasahovali o to, aby ta Evropa jaksi ekonomicky dobře fungovala. A to mám pocit, úplně neděláme. Myslím si, že naším specifickým problémem je, že ten růst teďka, a říkám konečně, začíná přinášet vyšší mzdy, což je opravdu velmi dobré a důležité. A teďka vlastně se tady bude odehrávat takový určitý souboj, jestli ten posun té naší ekonomiky od té, která stojí na velmi nízkých mzdách, do té ekonomiky, která bude mít přinejmenším střední mzdy, jestli ta naše konkurenceschopnost tomu bude odpovídat. Já tomu říkám náraz na skleněný strop a už se ukázalo, že několik zemí v našem regionu, asi bych zmínil nejspíš Slovinsko, tady toto úplně /nesrozumitelné/. A to se dostáváme k tomu, že když jsme měli tu obrovskou mzdovou výhodu, tak nepořádek ve státu, chybějící infrastruktura, korupce, to všechno kompenzovaly ty nízké mzdy, bylo to hrozně nefér, ale ono to tak trochu fungovalo. Teďka se ten rozdíl, ta naše výhoda těmi mzdami začíná zmenšovat a najednou prostor proto, abychom tady neměli dálnici, kterou někam dojedeme, abychom tady neměli kvalitní infrastrukturu, abychom tady neměli kvalitní a stabilní zákony, ten prostor prostě už tady není, a pokud s tím něco rychle neuděláme, tak se může stát, že my individuálně, ne celá ekonomika Evropské unie, ale my narazíme na ten skleněný strop a ten nás odrazí dolů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to zatím pravděpodobná varianta, když se podíváte na to, že ty mzdy rychleji, dynamicky rostou v uplynulých dvou třech letech?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Já si zatím myslím, že ne, protože jak jezdím po českých podnicích a mluvčím o českých podnicích nebo dcerkách zahraničních firem, tak ti lidi dělají tu práci velmi dobře. Snaží se také řešit ten dnešní urputný problém nedostatku lidí, tím že výrazně zvyšujou produktivitu, investují víc do automatizace výroby a tak dále. Čili já o ten soukromý sektor tak velký strach nemám. Ale oč lepší je ten soukromý sektor, o to horší se mi zdá ten veřejný sektor, ten stát. A je krásné, že my se tady shodneme, a bohužel se shodujeme s někým, kdo byl součástí té koaliční vlády. A myslím si, že ten čas se strašně zužuje na to, abychom ty překážky začaly odstraňovat, jinak ta rána tady budou a ránou do toho skleněnýho stropu si odneseme ošklivou bouli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Tak já především chci říct, že já jsem ministr financí, který si myslí, že korektní vybíraní daní pro ekonomiku je podmínka nutná ale nikoliv postačující. My musíme změnit strukturu české ekonomiky v mnoha směrech. Za prvé přejít od ekonomiky zdrojů, které už jsme vyčerpali nebo /nesrozumitelné/, s výjimkou lithia, na ekonomiku talentů, to, co máme tady. Podívejte se, jak vypadají investiční pobídky pro zahraniční firmy. Stále jsou orientovány na vznik pracovních míst, která prostě nejsou, které není možné obsadit. Je potřeba opravdu sem přivádět expertízu, sdílet ji nějakým způsobem a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč se nepodařilo výrazně změnit logiku těch investičních pobídek.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
No, to se musíte zeptat ministerstva průmyslu a obchodu, které za to zodpovídá a CzechInvestu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No ptám se vás jako bývalého šéfa hospodářského výboru a dnešního ministra financí.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
No, já jsem, hospodářský výbor přijal řadu usnesení v tomto smyslu, ale prostě nic se s nimi nestalo. Ekonomiku je potřeba diverzifikovat. Máme problémy, jsme příliš závislí na automobilovém průmyslu, příliš závislí na Německu. Za 4 roky se neudělalo skoro vůbec nic. Na pracovním trhu chybí 190 tisíc míst, což obrovským způsobem omezuje, omezuje ekonomiku. Ty signály tady, že to s tím budeme mít problémy, už tady prostě máme. Opravdu to není jenom otázka mezd, je to otázka opravdu začít tu ekonomiku nějakým způsobem strukturalizovat. Je za 5 minut 12 a mělo by se to udělat. Měla by konečně vláda i ty zákony a legislativa tohleto podporovat. To se bohužel neděje. A nemůžeme čekat na to, až dojdou ty evropské peníze, jo. Ale ty signály, že ta ekonomika prostě se zpomaluje, tady jsou. Nejsou to jenom pracovní síly. I ti lidé, kteří vyrábějí ty náhradní díly prostě v těch montovnách pro ty automobilky, už říkají, že se zpomaluje tok objednávek, jo. Já předpokládám, že příští rok tím ještě zasažen nebude, ale ta situace prostě přijde. Takže je nejvyšší čas něco udělat. Říkám znova...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máme tedy zhruba rok podle vás, než dojde... Protože Pavel Kysilka byl poměrně optimistický, že nemluvil o šoku v rámci tuzemské ekonomiky. Jsou tady nějaké rizikové faktory? Byla tady řeč o možné realitní bublině. Použil byste to, že může České republice hrozit realitní bublina jako vnitřní šok?
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Nevím, jestli už říkat bublina, ona se těžko počítá a definuje. Ale samozřejmě, že pokud by došlo k zpomalení českému nebo evropskému, tak bychom, tak bychom viděli i reakci na straně cen nemovitostí, což je velmi nepříjemné, protože to snižuje majetek, bohatství jak firem, tak domácností. Má to vliv na kvalitu hypotečních úvěrů, má to vliv na rezervy a oprávky bank a to jsou všechno potom procyklické faktory, které ještě víc přibrzdí už tu zpomalující se ekonomiku. Já souhlasím s Luďkem, že zatím nějaký čas máme, ale ten se dramaticky zkracuje.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Ještě je tady jeden specifický faktor. Ono opravdu v některých městech ty ceny nemovitostí jsou takové, že i člověk s velmi slušným platem má obrovský problém, respektive není schopen si tu nemovitost pořídit. Ale ten specifický faktor, který tady je, že ti lidi si teďka berou velmi dlouhé hypotéky s velmi nízkou úrokovou sazbou. Čili ten problém může přijít například také tím, když dojde k nějaké normalizaci úrokových sazeb a ta sazba na hypotéku nebude 1,5 ale třeba 4,5, tak potom ta dluhová služba samozřejmě vypadá úplně jinak. Ta splátka se dramaticky zvýší, protože ze začátku člověk vlastně platí zejména úrok a jenom malou část jistiny, a tady pak ten problém může být jako velmi nepříjemný. Ale zase způsobili jsme si to tak trochu sami, protože v řadě měst, třeba když mluvím o Praze, je ten nárůst cen způsobený také jaksi neschopností magistrátu dělat územní plánování tak, aby ta nabídka bytů se zvýšila, protože to, že se ti lidi vztahují do těch míst, kde je dobrá práce, to je docela logické. A pokud ty byty nejsou schopny přibývat, tak ty ceny samozřejmě rostou ještě mnohem víc, než by rostly jinak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Samozřejmě ta situace není nijak akutní, ale samozřejmě je to tady na stole. Je to také způsobený tím, že v této zemi se velmi špatně dá něco postavit. Ty developerské projekty prostě i přes ty byty prostě byly pozastaveny, je tady určitý tlak ekologů. Já si myslím, že si máme chránit svoji krajinu, ale ekoteroristů. Tady se staví dálnice 24 let. Teďka v D11 otevřeli nepatrný úsek, kterej se stavil 11 let.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Ale ekoteroristi, to je docela problém, protože pokud občanská společnost, jednu větu, se k tomu vyjadřuje, tak se k tomu vyjadřuje proto, protože jí zákonodárci k tomu dali právo. A pokud se v Praze nestaví, je to v územním plánu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já bych spíš ještě doplnil Luďka Niedermayera v tom, jak se taky stát chová k vlastníkům pozemků, protože paní farmářka Havránková bezesporu není ekoteroristkou, ale způsob, jakým stát přistupuje k těm, kteří vlastní pozemky, na začátku toho vyjednávacího procesu, může nahrávat případným obstrukcím, pane ministře. To je problém fungování ŘSD a podobně.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Víte, nám chybí, no, nám chybí především zákon o liniových stavbách, který by měl kopírovat situaci v Německu, protože...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano. Který hnutí ANO slíbilo, je ve vládním programovém prohlášení a ani za hnutí ANO se to za ty 4 roky nepovedlo. Dluh ministrů dopravy za vaši stranu.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Co na to mohu říct? Co na to mohu... To je také i věcí ministerstva pro místní rozvoj, který připravuje stavební zákon. Ano, já s tím souhlasím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to má, ministerstvo pro místní rozvoj má také hnutí ANO.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Pro místní rozvoj. Já jsem to řekl, že to je, já v tomhletom případě není třeba sem táhnout politiku, protože stavební zákony potom se projednávají ve sněmovně, a tam se účastní všecky politické strany. Ale prostě je to problém...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No ale zákon o liniových stavbách, pane ministře, tak lehce se z toho nevykroutíte, zákon o liniových stavbách nepředložilo ministerstvo dopravy ani do té sněmovny. Takže sněmovna nic neshodila.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ale já se z toho nechci vykrucovat. Jako já toho prostě lituji. Tam prostě Němci, dokonce i Poláci a tak dále prostě stavějí daleko víc než my, protože jsou tam, jsou tam věci, že se neopakují soudní spory, je tam možnost prostě začít stavět a řešit potom soudní spory, které se týkají toho pozemku. Tohleto my prostě nemáme, jo. A je nejvyšší čas, abychom se k tomu nějakým způsobem vrátili. A jako to, že tyhle dvě ministerstva má, má zrovna ANO, je pravda, ale na druhou stranu prostě ten, ta rezistence celé sněmovny, když se projednával ten stavební zákon, a třeba to vydržovací právo tam prostě bylo shozeno, je prostě tady. To musí být, na těchhletěch věcech musí být shoda toho politického spektra. To není věcí jednoho ministra. Ten to neprosadí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste mluvil o, ale měl by se o to alespoň pokusit. Znovu říkám, že ministerstvo dopravy samo na tu věc rezignovalo. Korektní výběr daní. Zajišťovací příkazy mají první oběti. Nejen firma FAU ale v insolvenci tento týden skončila i firma Europrint. Využívá Finanční správa zajišťovací příkazy s rozumem? Kritikou nešetří bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Připomeňme si jeho slova.
Miroslav KALOUSEK, poslanec, předseda strany, 31.8.2017 /TOP 09/
--------------------
Finanční správa se má chovat k daňovým poplatníkům jako k partnerům. Ona se k nim chová jako biřic. Máš zaplacený daně, dobytku? Když my si budeme myslet, že nemáš, tak tě zabijeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je kritika Finanční správy, nejen tedy politická. Pavle Kysilko, začnu u vás jako u ekonoma, který se na tu věc dívá s nadhledem. Souhlasíte s tím, že tady Finanční správa pod tím tlakem jde zkrátka po těch, kteří ty peníze mají, ze kterých to dostane a často ty věci nedokáže ani u soudu prokázat?
Pavel KYSILKA, ekonom
--------------------
Tak to je fakt komplexní, hrozně složitý, složitý problém, protože on má vazby až skutečně do fungování justice na konci. Řekněme si pár zdravých, rozumných pravidel. Zaprvní je, daně se musí platit. Daně se musí vymáhat, pokud se neplatí, musí se to dělat efektivním způsobem a samozřejmě i s nějakou represí, když se nedosáhne normálním procesem jakéhokoliv výsledku. Takže já si myslím, že to jsou správné, správné věci. Platí také, že, že digitalizace i výběru daní je správným krokem, čili já jsem vždycky podpořil EET. Je otázka, jestli museli jít tak hluboko, ale to je jiná věc, to se dá korigovat, to už je parametrizace věci, takže na to si taky prostě zvykněme, že musíme jít cestou digitalizace i v téhleté oblasti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luďku Niedermayere, ta kritika je na místě, že tady Finanční správa teď drakonicky se soustředí na tento problém a soudy postupně mohou dát zapravdu kritikům?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Tak já jsem především rád, že ta agenda lepšího výběru daní se tady objevila. Ale to, jakým ji tato vláda pojala, je velmi originální a prostě já si myslím veskrze špatný. Když my se tím zabýváme v Evropě, a já už se tou věcí zabývám téměř 3 roky, tak je to o nadnárodních firmách, které využitím různých skulinek v zákonech a často nelegálních praktik, dramaticky snižují svou odvodovou povinnost někdy až k 0, ve výsledku toho neodvádějí do státních rozpočtu peníze a navíc křiví konkurenční prostředí tím, že jsou zvýhodněny proti firmám ostatním. U nás jsme se vydali úplně jiným směrem, honíme trafikanta za rohem a to, co se děje v oblasti výběru DPH, já bych to v žádném případě neoznačil za korektní výběr daní, spíš nekorektní. A to není o zajišťovacích příkazech. Už na začátku, když Andrej Babiš přišel s plánem bojovat takzvaně proti karuselovým obchodům, přišel s tím svým projektem reverse charge, který v Evropě, tuším, podporují dvě nebo tři země, všichni ostatní jsou velmi silně proti tomu a chtějí jiným způsobem provést reformu daně z přidané hodnoty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady Ivan Pilný říká, že to není pravda, že jenom...
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Dejme si na to speciální debatu. Tak například došlo k zadržování vratek z DPH. Protože ta reverse charge samozřejmě přinesla více firem, které požadovaly vratku DPH a daňová správa jim ji často zadržovala téměř až rok. Řadu firem se tím dostalo do problémů, protože musejí sehnat zdroje jiné. Pak tady máme v rámci boje proti karuselovým obchodům ta odpovědnost za ten řetězec firem, s kterým obchodují a ta daňová správa mnohem dříve řeže, než by měřila nebo než by projednávala toto se soudem. Já myslím, že je absolutně nepřijatelná praxe, aby daňová správa rozhodla o opatřeních, které vedou k likvidaci firmy a až poté to projednával soud, který by zjistil, že jaksi k tomu došlo neprávem a potom já jako daňový poplatník abych platil obrovské náhrady škody těm, kteří jsou tímhle poškozeni. A ten nárůst těch zadržovacích příkazů je opravdu obrovský. Bavíme se tady o stovkách, stovkách případů. Stovky jsou už napadeny u soudu. A mám pocit, že se to úplně vymklo, vymklo svému cíli. Čili o korektnosti bych tady vůbec nemluvil. A poslední slovo dodám. Když jsem se tady bavil o jiném daňovém problému, který byl naprosto zřejmý, například ta možnost obcházení či krácení daně korunovými dluhopisy, tak pan ministr financí se tvářil, že vůbec nerozumím, o čem mluvím... Jiný ministr financí. Vy víte samozřejmě. A vidíte, že na 99 % se my dva shodneme. A šéf daňové správy říkal, že vůbec neví, co vlastně má vyšetřovat. Čili já tomu vůbec nerozumím, jak to funguje.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ono toho bylo hodně, tak já bych se vrátil k faktům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Velmi stručně. Máme půl minuty.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Jasně. Ale k faktům. Tak zaprvé pan ministr Kalousek byl ten, který v procesu zajišťovacích příkazů dal speciální odměnu generálnímu řediteli Janečkovi, co se týká zajišťovacích příkazů. Takže nevím, jak se chovala daňová správa za pana ministra...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, pan Janeček tam nebyl za Miroslava Kalouska.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Pan Janeček dostal, za Miroslava Kalouska dostal speciální odměnu v tom procesu zajišťovacích příkazů.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Těch příkazů bylo desetkrát méně, než kolik je jich teď.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Dobře. To není pravda. Já se k tomu dostanu. Ještě reverse charge, jo. Kromě dvou zemí, a to je Francie a Slovinsko, potažmo s Francií všechny evropské země souhlasí s tím, aby byl spuštěn tady pilotní projekt reverse charge. To je pravda. Mluvil jsem, jezdím na EKOFINy, mluvil jsem s francouzským ministrem financí. To je věc. Dluhopisy, samozřejmě podívejte se, když ministr financí Kalousek tady otevře dveře dokořán, a pak zhasne, jo. Já nechápu, a v tom jsem se shodl i s minulým ministrem financí Kočárníkem, proč to nebylo jenom na státní dluhopisy, proč se ty vrata takhle otevřely a teď to prostě řešíme. Tam bylo 1 500 subjektů, které prošetřuje teďka Finanční správa.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Neměla být aktivnější v těchto věcech, a to je poslední otázka, prosím o stručnou odpověď, protože přepínáme na čtyřiadvacítku.
Ivan PILNÝ, ministr financí, poslanec /ANO/
--------------------
Ještě zajišťovací příkazy. Prosím vás rozlište, rozlište mezi počtem subjektů a mezi počtem kauz. Počet subjektů se prakticky nemění, počet kauz narůstá, to znamená, tyto subjekty se dopouštějí opakovaně porušování daňové kázně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ivan Pilný, Luděk Niedermayer, Pavel Kysilka. Budeme v té debatě pokračovat. Těším se někdy příště. Děkuju. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde Otázky pokračují po stručných zprávách. Pokračujeme na čtyřiadvacítce.