Jedno daňové přiznání pro velké firmy v celé EU, navrhuje Evropská komise

„Z debat, které jsem jako eurokomisař pro daně vedl, jasně vyplývá, že firmy potřebují jednodušší daňová pravidla v rámci společného evropského trhu. Zároveň musíme pokročit v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem,“ uvedl eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Komise proto přichází s „návrhem pro 21. století“: společným konsolidovaným základem daně z příjmů právnických osob. 

 

Ten komise plánuje zavést ve dvou krocích. Nejdříve chce sladit základ daně ve všech státech unie. V druhém kroku by měly společnosti podnikající ve více zemích unie nejdříve sečíst své příjmy a ztráty ze všech států EU, aplikovat na ně společný základ daně a vypočtené daně pak rozdělit podle jasně dané formule do jednotlivých států. Klíč pro přerozdělování peněz bude brát v potaz faktory, jako jsou tržby, počet zaměstnanců a aktiva v dané zemi. Novinka by měla firmám výrazně snížit náklady na administrativu spojenou s podáváním daňových přiznání i dodržováním zákonů 28 států. 

Nově by podávaly jen jedno daňové přiznání pro celou EU. Jednotlivé státy by si přitom udržely suverenitu nad výší daňové sazby. Peníze, které by jim připadly, by si mohly zdanit sazbou, kterou si samy určí. 
Návrh komise není úplně nový, o zavedení společného zdanění se v unii mluví už od roku 2001. Když předchozí komise v roce 2011 poprvé společný konsolidovaný základ daně navrhla, ztroskotal už při jednáních mezi státy. Kontroverzní byl hlavně klíč, podle kterého se peníze měly přerozdělovat do jednotlivých států. 

Současný návrh ale podle Moscoviciho „znamená skutečnou změnu a ministři financí by na něj měli pohlížet nezaujatě“. Jedním z hlavních rozdílů je, že není dobrovolný, ale týká se povinně společností s celosvětovými příjmy nad 750 milionů eur ročně, tedy přes 20 miliard korun. To jsou podle komise firmy, jež mají největší možnosti vyhýbání se daním. 

„Nový limit pro firmy návrhu určitě pomůže,“ říká europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09). „Právě tyto firmy jsou z agresivního daňového plánování nejvíce podezřelé a jejich spravedlivé zdanění bude mít viditelný dopad,“ dodává Niedermayer s tím, že krok bude pozitivní i pro menší daňové správy. Ty na firmy těchto rozměrů nemají páky a nový systém by jim velmi pomohl. Ke schválení návrhu by podle něj mohly pomoct i současné skandály velkých společností, jež v některých zemích unie, jako je Irsko nebo Lucembursko, platily velmi nízké daně. „Proti návrhu by mohly být státy, které na svém daňovém modelu vydělávají, a ty jsou už předem známé, nebo země, které budou tvrdit, že jde o oblast, do níž by unie mluvit neměla,“ vypočítává Niedermayer. 
Česko už dříve nemělo s celoevropským základem daně problém a bylo ochotné ho podpořit. Nelíbil se mu však klíč pro rozdělování vybraných daní. Podle studie Mendelovy univerzity v Brně by přitom Česko podle mechanismu, jak byl navržen v roce 2011, ze systému profitovalo. „V absolutním vyjádření 809 374 000 eur,“ píše se ve studii, tedy zhruba 22 miliard korun ročně. 

EVROPSKÉ ZDANĚNÍ

Zlepšení jednotného trhu 
Společnosti budou moct využívat jednotný soubor pravidel. Podávat jediné daňové přiznání pro všechny své činnosti v EU a jednat pouze s jednou daňovou správou. Zisky v jednom členském státě budou moct společnosti kompenzovat ztrátami v jiném členském státě. Budou odstraněny daňové překážky, jako je dvojí zdanění. Zvýší se daňová jistota. 

Konec vyhýbání se daním 
Zmizí nesoulad mezi systémy jednotlivých států, čehož v současnosti firmy často využívají k agresivnímu daňovému plánování. Skončí problém se stanovováním převodních cen a s preferenčními režimy, což jsou v současnosti základní nástroje pro vyhýbání se daním. Výši daňové sazby pro firmy si ale státy i nadále budou moct určovat samy. 

Podpora investic 
Společnosti si budou moct u nákladů na výzkum a vývoj uplatnit superodpočet. Návrh chce také zvýhodňovat zadlužení oproti vlastnímu kapitálu například tím, že bude poskytovat úlevu na emisi akcií. Komise si od toho slibuje, že firmy budou více investovat. 750 mil. eur je hranice ročního příjmu, při jehož dosažení nebo překonání by firmy musely povinně využívat nově navržený systém daní.