Big_loader_ajax

Europoslanec Niedermayer: Kdyby ostatní země nezpůsobily tak velkou koncentraci uprchlíků v Německu, k sexuálním útokům na ženy nemuselo dojít

24.01.2016

ROZHOVOR. Silvestrovské události v Německu podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera vedou k tomu, že veřejnost se možná právem více bojí. „Na druhou stranu, Němci docela správně argumentují, že kdyby ostatní země nezpůsobily, že u nich bude tak vysoká koncentrace uprchlíků, nic takového by se nemuselo stát. Ale co je důležité, že v našich zemích musí platit respekt k zákonům úplně pro všechny,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Luděk Niedermayer.
Ukazuje se, že Německo nezvládá migrační vlnu, v Evropské unii se neuplatňují ani dohodnutá opatření, jako je registrace žadatelů, nedaří se otevření hotspotů. A za chvíli je tu jaro, kdy se očekává, že příliv migrantů zase vzroste. Podaří se do té doby zvládnout nebo snížit migrační vlnu?

To, že některé evropské země byly v minulých měsících ochotny brát velké množství uprchlíků, Německo i Švýcarsko, vytvořilo takovou iluzi, že problém máme vyřešený. To je samozřejmě iluze. I nadále platí, že jsou jen dvě možnosti, jak tyto problémy řešit. Buď to budeme řešit společně, to znamená, že se vrátíme ke všem navrženým opatřením - a to ještě máme výhodu, že se vyjednala dohoda s Tureckem, kterou se snad podaří uplatnit, doufejme, že se také zlepší situace v Lybii - a že se na tom všichni budou podílet. Jestli budou všechna opatření fungovat, podaří se podle mého názoru dramaticky snížit počet azylantů možná na polovinu, možná na třetinu. To je tedy jedna varianta, že premiéři a ministři evropských zemí budou brát návrhy vážně a začnou je realizovat, a ne jen někdo. A druhá varianta je, že budeme budovat na vnitřních evropských hranicích zátarasy a ploty, a to je cesta směrem, který je pro Evropu strašně špatný a poškodil by velmi i naše lidi.

Vy jste v minulosti říkal, že kdyby došlo ke druhé variantě, stavbě plotů apod., že by to mohlo ohrozit Evropskou unii natolik, že by nejen padl Schengen, ale došlo by dokonce k rozvalu celé Evropské unie. Proč?

Podle mě se to vyloučit nedá, protože Schengen, to znamená Evropa bez hranic, je jedním z nejdůležitějších symbolů Unie pro běžné občany. A je klidně možné, že v okamžiku, kdy by došli k názoru, že tahle věc v Evropě nefunguje, začali by se dívat jinak na celý projekt evropské integrace. Zejména kdybychom opravdu zavedli kontroly na hranicích, znamenalo by to pro některé země strašlivý ekonomický otřes. My jsme se bavili s kolegy z Dánska, podle jejich statistik jim každý den projede hranice pět a půl tisíce aut jedním směrem a pět a půl tisíce aut druhým směrem. Představte si, co by to pro ekonomiku znamenalo, kdyby ty kamiony musely na hranicích stát a byly kontrolovány. Když se bavíme o kontrolách na hranici, pro lidi, jako jsem já, by bylo obtěžující procházet kontrolami, ale pro firmy, které fungují v obchodě, by to bylo zničující. A to je přesně i případ České republiky. Myslím si, že kdyby ke změně na hranicích došlo, tak se bavíme o něčem, co si nedovedeme představit, čili to může přinést i důsledky, které si nedovedeme představit.

Myslíte si, že výhodnější variantou pro Českou republiku by mělo být podílení se na společné evropské politice, to znamená včetně přijetí kvót? Máme tedy přijmout přiměřené množství imigrantů?

Těch opatření je spousta, toto je jedno z nich. My jsme s mými kolegy nebyli nadšeni z toho termínu povinné kvóty, určitě se dají vymyslet i jiné metody, ale musíme se bavit o celém, velmi komplexním balíku. V okamžiku, kdy na konci tohoto balíku bude jiný počet migrantů, pak tato otázka nebude tak horká, pokud ji politici v České republice sami na veřejnosti nebudou tak eskalovat, jak to zatím dělají. Žádné opatření z tohoto balíku nebude fungovat, pokud nebudou přijata všechna.

My s tím rozdělením uprchlíků v rámci Evropské unie moc nesouhlasíme, ale zatím se stejně ukazuje, že kvóty nefungují. Není problém i v tom, že nikdo nemůže, když je prostor EU zatím otevřený, imigranty nutit, aby zůstali žít v jedné zemi, když v jiné mají třeba příbuzné a známé?

To je určitě pravda, na druhou stranu ta pravidla přece určujeme my. Pravidla určují země, které jsou ochotny lidem v tíživých podmínkách pomoci. Oni nemohou být ti, jež určují pravidla. My si musíme rozmyslet, jak si ten systém představujeme, a začít ho plnit. Já odmítám formulaci, že kvóty nefungují. Kvóty nefungují proto, že ty země způsobily, aby nefungovaly. Protože ty věci jsou provázané, každé řešení musí být přijatelné jak pro hraniční země, tak pro země uvnitř Evropské unie. Bohužel něco takového nevzniklo, takže máme kombinaci toho, že nám nefungují hotspoty, nechráníme hranici a země nechtějí přijímat uprchlíky na základě kvót. Všechny věci musejí být uvedeny zároveň v život. Musíme si vzájemně věřit, že ta pravidla budeme respektovat, pak můžeme dosáhnout velkého pokroku.

Švédský premiér Stefan Lofven prohlásil, že pokud se Evropská unie neshodne na řešení migrace, hrozí jí rozpad. Ale nereaguje každá země na příval migrantů trochu jinak? Někde na vnitřních hranicích EU probíhají kontroly, někde odebírají migrantům majetek, Rakousko zase hodlá stanovit horní hranici počtu žadatelů o azyl. Není už to začátek rozkolu?

Stále vázne projednání seznamu bezpečných zemí, to znamená spousta lidí, které bychom na hranicích měli vracet, se do Evropy dostává. Potřebujeme také mnohem více přiblížit azylovou politiku, protože když se budou azylanti domnívat, že v jedné zemi uspějí lépe než v jiné, budou se samozřejmě snažit vyhnout zemi, kde je azylová politika přísná. Čili buď to budeme řešit evropsky, což já už říkám rok, nebo se můžeme dostat do něčeho, co se nám nebude hodit a co bude pro Evropu také velký problém.

Azylová politika se v řadě zemí, i v těch, které byly k imigrantům mimořádně vstřícné jako Německo nebo Švédsko, spíše zpřísňuje. Považujete to za správné, když je zřejmé, že evropské země nebudou schopny všechny, kteří mají zájem přijít do Evropy, přijmout?

Myslím si, že zpřísnění je nepochybně v pořádku, myslím, že se musíme vrátit také ke konceptu bezpečných zemí, to znamená zemí, odkud lidé obecně nemají potřebu utíkat, takže kdyby z nich někdo žádal o azyl a měl by šanci, pak jen v individuálních případech, kdyby někdo byl pronásledovaný. Myslím, že i v ostatních případech musíme posuzovat právo na azyl ryze individuálně. Což mimochodem souvisí s další části balíku, spoustě lidí, kteří jsou v obtížích, se musíme naučit pomáhat mimo Evropskou unii. Musíme na to dávat mnohem více peněz, než dáváme teď. Čím více peněz na to dáme, tím míň problémů budeme mít s těmi, kteří k nám budou přicházet.

Neovlivní přístup k žadatelům o azyl silvestrovské násilné útoky na ženy, které se odehrály nejen v Německu, ale i v dalších evropských městech? 

Ty události v Německu samozřejmě vedou k tomu, že veřejnost se možná právem více bojí. Na druhou stranu Němci docela správně argumentují tím, že kdyby ostatní země nezpůsobily, že u nich bude tak vysoká koncentrace uprchlíků, nic takového by se nemuselo stát. Ale co je důležité, že v našich zemích musí platit respekt k zákonům úplně pro všechny. Týká se to nás a samozřejmě se to týká migrantů, kteří tu hledají bezpečí a prostor pro život.

Britský premiér Cameron při své návštěvě v České republice představil reformní změny, kterými Velká Británie podmiňuje setrvání v Evropské unii. Co by znamenalo pro Velkou Británii, kdyby na ně Brusel nepřistoupil a Británie odešla z evropského společenství? Neovlivňuje nechuť Britů k Unii i migrační krize v Evropě?

Migrace s Británií nemá mnoho společného, protože Británie má v této politice jiné aranžmá. Nejsou součástí Schengenu, v tom jsou autonomní, přímá souvislost tu není, ale samozřejmě u spousty lidí v Británii to posiluje jejich přesvědčení, že s Unií není něco v pořádku. Takže to je taková docela nešťastná věc už také proto, že většina Britů podle mě neví, o čem ta debata je, což souvisí s tím, že nemají jasno, jak by fungování země po eventuálním opuštění Unie vypadalo: Britové by tím přišli o volný obchod s Evropou, o smlouvy, které Evropa uzavřela se třetími zeměmi, a tohle vše by museli vytvářet od začátku. Samozřejmě že teď tuhle debatu různí oponenti Unie hojně využívají, ale v té debatě chybí hodně informací, a proto si myslím, že lidé, kteří se v té věci hluboce nevyznají, z toho dostávají trochu zavádějící dojem.

A co by odchod Británie znamenal pro Evropskou unii?

Určitě by to nebylo dobré, protože Británie je velmi významná země. Navíc britský přístup k řešení problémů, jejich kompetence, zkušenost, erudice jsou důležité pro to, aby Evropa přijímala dobrá rozhodnutí. Já bych si proto hrozně přál, aby Británie zůstala v Unii, kdyby nezůstala, znamenalo by to velký ekonomický otřes pro Británii, znamenalo by to otázku, jak se postavit třeba k tomu, kdyby Skotové chtěli opustit Spojené království a zároveň chtěli vstoupit do Evropské unie. Kdyby jim to bylo umožněno, určitě by to podpořilo zájem Katalánska opustit Španělsko a stát se nezávislou členskou zemí Evropské unie. Mohlo by to zcela změnit geometrii Evropské unie, a to by nebylo dobré.

Nemůže uškodit vnímání Evropské unie ve Velké Británii, ale i dalších zemích situace, která se děje kolem Polska? Evropská komise kritizuje kroky nové polské vlády po vítězství ve volbách. Není to nepřípustné vměšování se do vnitřních záležitostí Polska, jak říkají kritici jednání Bruselu?
 
To je velmi správná otázka, která má velmi složitou odpověď, protože na jedné straně to, co říkáte, je absolutní pravda. Čím více nejen Evropská unie, ale i evropští politici budou kritizovat dění v Polsku, tím více to budou používat protievropské politické síly nejen v Polsku k tomu, aby kritizovaly Unii, že zasahuje do národních záležitostí a vyhrazuje si nějaké superprávo do toho strkat nos. A to není jen případ Polska, to se stalo i v některých jiných zemích, že se tam děly věci, které znamenají velký problém. Různé ohýbání nebo porušování zákonů je prostě problém, protože to staví precedenty, ke kterým se mohou odvolávat další. Není nic a priori zavrženíhodné, když někdo na základě nějakého právního zmocnění Polákům pokládá otázky, proč, co a jak udělali. Jinak diskuse, která byla v Evropském parlamentu, byla docela perverzní, protože většina evropských politiků, jako je naše skupina, se velmi vyhýbala nějakým soudům ohledně polské situace, čili zachovávala chladnou hlavu, ale z ostatních lavic zaznívala ne kritika Polska, ale kritika Evropské unie za všechno možné. A to potvrzuje můj dojem, že dnešní politika není ani tak rozdělena na levici a pravici, ale tím dělítkem je přístup k tomu, jak by Evropa měla vypadat a jakou roli by v ní měla sehrávat Evropská unie. Polští kolegové mimochodem v té diskusi vůbec nevystupovali, oni jsou dnes v opozici, ale nechtěli vystupovat. Říkali, že je na té diskusi fascinoval obrovský kontrast mezi tím, jak polská premiérka mluví doma k polským voličům a jak mluví v Evropě k evropskému auditoriu. Což je docela příznačné.

Problémy, které má dnes Evropa s přívalem migrantů, zastínily a zatlačily do pozadí problémy Ukrajiny, počínání Ruska v konfliktu na východě Ukrajiny, okupaci Krymu a otázku protievropských sankcí. Není to chyba?
 
Můj pocit je, že to, když některé věci nejsou prioritou, ještě neznamená, že ten problém neexistuje a že se mění postoj k němu. Problém, který vyvolal sankce a napětí, přetrvává. Přetrvává i reakce Evropské unie a jsem tomu rád. Rusko protiprávně obsadilo Krym, stále je zapojeno do vyvolávání vojenského konfliktu na východní hranici Ukrajiny, takže odpověď Evropské unie například ve formě sankcí je stále namístě. A na tom by se nemělo nic měnit. To, že to není největší problém, který máme, neznamená, že se jakkoli snižuje jeho závažnost. To je jen tím, že potíže, které máme, jsou ještě urputnější. Na to bychom neměli zapomínat, stejně jako na to, že je třeba politicky, ekonomicky podporovat Ukrajinu, protože její hospodářství je ve velmi špatném stavu. Když mluvíte o Rusku, nechci zmiňovat zprávu o smrti Litviněnka, která je zajímavá, ale upozornil bych na to, že ruská ekonomika je v obrovských potížích, protože tamní vláda nevyužila toho, když měla obrovské příjmy z ropy, aby modernizovala ruskou ekonomiku, protože ta je velmi zaostalá a zastaralá a vysoce závislá na cenách ropy. Současné nízké ceny ropy dostávají ruskou ekonomiku do obrovských potíží, vidíme to koneckonců dnes na vývoji kurzu rublu. Je otázka, jak na to ruské vedení v zahraniční politice bude reagovat, to musíme velmi podrobně sledovat.

Předseda Vojenského výboru NATO, bývalý náčelník generálního štábu a generál Petr Pavel prohlásil, že největší hrozbou pro NATO je Rusko, ne migranti. Souhlasíte s tím?
 
Já s tím souhlasím a myslím, že generál Pavel ví, o čem mluví, zná i situaci v zemích, odkud uprchlíci odcházejí. Jeho pozorování, které zmínil i na jednání v Evropském parlamentu, vychází jednak z vojenské síly Ruska, i z toho, co Rusko udělalo na Ukrajině. Během velmi krátké doby z někoho, koho minimálně část západního světa považovala za postupně se rodícího spojence nebo někoho, s kým se dá na základě standardních pravidel mezinárodní spolupráce spolupracovat, se stal někdo, kdo všechna tato pravidla porušil, a zároveň to vypadalo, že se z toho rodí nějaká zahraničněpolitická linie. Odhodlání tohle provádět ještě v kombinaci s vojenskou silou Ruska podle mě oprávněně u lidí, jako je pan generál Pavel, budí obavy. A je dobře, že tyto obavy dovedou navenek projevit. Desítky let předtím to vypadalo, že se NATO může soustředit na budování různých kapacit na řešení všemožných problémů po světě, ale dnešní situace znovu postavila na stůl zásadní a kritickou misi NATO, to znamená zajištění obrany svých členů. Je asi dobře, že k tomu došlo. Nesmíme na to zapomínat, musíme konat. Dlouhou dobu v Evropě jsme nekonali, vojenská síla Evropy se snížila tím, že země málo investují do své obrany, a to musíme změnit.
 
 
Autor článku : Libuše Frantová
Zdroj : www.parlamentnilisty.cz