Absolutně nepřichází v úvahu řeč o zmírňování sankcí proti Rusku
15.02.2015
Pokud nenastane příměří, "Západ a nejen Spojené státy by měly začít Ukrajinu vojensky podporovat", říká europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). V rozhovoru pro ParlamentniListy.cz také zmínil nutnost zpřísnění sankcí vůči Rusku a vysvětlil, proč nerozumí výrokům ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).
Může být hrozba prezidenta Obamy, že povolí v případě pokračujících bojů na Ukrajině dodávky amerických zbraní Kyjevu, rozhodující pro další vývoj situace? Měla by se podobně zachovat i Evropa?
Já bych to neoznačoval za hrozbu. V případě, kdyby se ukázalo, že ani tato dohoda o příměří nebude funkční, Západ a nejen Spojené státy by měly začít Ukrajinu vojensky podporovat. Je možné, že konstatování prezidenta Obamy sehrává v úvahách Ruska určitou roli, ale to jen spekuluji.
Jak hodnotíte postoj naší politické reprezentace k situaci? Ministr zahraničí není příznivcem dodávání zbraní na Ukrajinu...
Úplně této pozici nerozumím. Byl jsem ve Štrasburku a neměl jsem čas aktuální situaci podrobně sledovat, ale všiml jsem si, že ministr zahraničí upozornil na to, že není žádná jistota, že Rusko bude dohodu respektovat. Co jiného pak než podpora Ukrajiny od Západu může přivést Rusko k tomu, aby bralo seriózněji přísliby, které pod patronací Evropy přijalo.
TÉMA: Jednání v Minsku
Prezident Miloš Zeman zopakoval, že zrušení nebo zmírnění protiruských sankcí by pomohlo Evropské unii i Rusku. Co si o tom myslíte?
Nechápu, jestli tohle může odpovědný politik říct. Pokud něco brání eskalaci situace, tak jsou to právě sankce, které jsou účinné. Jsou navázány jednak na anexi Krymu a neplnění první minské dohody. Z mého pohledu absolutně nepřipadá diskuze o zmírňování sankcí.
A vaše představa o dalším zpřísnění sankcí? Postupuje Evropská unie správně?
Postupuje velmi opatrně a pomalu, nicméně podle mého názoru správným směrem. I uvnitř Evropské unie existují velmi různé názory. Jsou země jako Polsko a Pobaltí, které vidí situaci ostře, a pak země, které jsou opatrnější. Někde mezi tím jsme my. Dohoda na kompromisu je obtížná, ale vždy se podařilo reagovat správným směrem.
Mezinárodní měnový fond se s Ukrajinou předběžně dohodl na nové finanční pomoci 17,5 miliard dolarů. Jak vnímáte tuto reakci v souvislosti s kritickou situací ekonomiky Ukrajiny?
Dostatečná samozřejmě není, ale bylo by výborné, pokud by k tomu došlo. Patřím k těm, kteří by přivítali dohodu, jež bude fungovat, i když se nám její fragmenty nemusí líbit. Je potřeba začít dávat dohromady ukrajinskou ekonomiku, která je v naprosto katastrofálním stavu. Pokud by se situace dále zhoršovala, dojde nepochybně i k jiným sociálním problémům. Předchozí vlády a ruská agrese dostaly stát na hranu propasti.
Ve čtvrtek lídři EU jednali o právě uzavřené dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, přijali společnou deklaraci boje proti terorismu a diskutovali o budoucnosti hospodářské a měnové unie. "ČR patří mezi země, které si nepřejí návrat hranic mezi členskými zeměmi. Volný pohyb osob je pro nás absolutní prioritou. Proto je třeba posílit kontrolu vnější schengenské hranice jako jedno z klíčových opatření právě v boji proti terorismu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Jak to vidíte vy?
Stejně. Tu samou větu při uvádění materiálu řekl i pan Timmermans. Na konto naší politické reprezentace je ale potřeba říci, že musíme převzít svůj díl odpovědnosti za to, co se děje uvnitř schengenského prostoru, například z hlediska našeho podílu na ochraně společných hranic.
Jaké zapojení naší republiky byste navrhoval?
Jednoduché řešení neexistuje. Evropa musí být materiálně i politicky aktivnější, v případě konfliktů poskytovat větší podporu, ve větším rozsahu financovat tábory, aby v nich uprchlíci mohli přežít. Více a ochotněji financovat ochranu vnějších hranic Schengenu. Nejde o to, že jedna konkrétní země může udělat něco navíc, měly by se dohodnout, dát více prostředků a hlavně se netvářit, a to platí hlavně pro země uvnitř schengenského prostoru, že to není náš problém. To, co se děje v Itálii, je náš problém stejně jako Itálie.
Členové Evropské rady se věnovali také budoucnosti hospodářské a měnové unie. Je nutné snažit se udržet Řecko v eurozóně?
Je to bytostně potřebné hlavně pro samotné Řecko. Opuštění měnové unie je velmi těžký manévr a v době, kdy je země v hluboké krizi, by vyvolalo obrovský ekonomický otřes. Míček je zcela na straně Řeků. Od některých členských států zaznívá radikálnější postoj vůči nové řecké vládě, od někoho smířlivější. Nepochybuji ale o tom, že na straně Unie je ochota se dohodnout, ale i ta má zcela jasně určené limity.
Diskutovanou záležitostí je také uzavření mezinárodních obchodních dohod typu TTIP se Spojenými státy. Co vás vede k pozitivnímu náhledu na uzavření smlouvy?
Bilaterálně dobré obchodní dohody, které jsou vyvážené pro obě strany, umožňují efektivnější alokaci kapitálu, zajišťují spotřebitelům přístup k levnějšímu a kvalitnějšímu zboží. Vzhledem k tomu, že jde o dohodu mezi dvěma největšími ekonomickými celky světa, je efekt zjevný. Má to i více přínosů. Krátkodobě strategický je, že evropská exportní výkonnost je velmi vysoká. Evropa stále zvyšuje svou exportní konkurenceschopnost, takže odstranění exportních překážek je pro nás velmi přínosné. Další strategická hodnota TTIP je v tom, že multilaterální světová jednání o odstranění překážek obchodu se zadrhávají a existuje zde určitá šance, že tzv. dohoda nového typu, ta investiční dohoda, by se mohla stát standardem pro uvolňování obchodních bariér. Samozřejmě jednání bude velmi komplikované.
Původní článek: http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=362029