Výsledky plenárního zasedání z 12. až 15. června
19.06.2017
Dopolední část plenárního zasedání v úterý 13. června se zaměřila na oslavu třicátého výročí studentského výměnného programu Erasmus. Příležitosti studijního pobytu v zahraničí v rámci tohoto programu využilo od jeho spuštění v roce 1987 více než devět milionů osob. Ve štrasburském sídle EP se ceremoniálních a doprovodných akcí zúčastnilo kromě předsedů Komise a EP i 33 bývalých účastníků programu, uspořádána byla taktéž výstava o Erasmu+, včetně debaty o jeho možném budoucím směřování. Ve středu 14. června EP přijal návrh nařízení, které upravuje budoucí rozdělení celkového cíle EU na závazné vnitrostátní cíle s ohledem na klimatickou dohodu COP21. Ty by se měly týkat i odvětví jako např. doprava, zemědělství, stavebnictví nebo zpracování odpadu, na něž se nevztahuje systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (ETS). Podle stávajících předpisů musí uvedená odvětví do roku 2030 snížit emise o 30 % ve srovnání s výchozí úrovní v roce 2005. Podle EP by měl být výchozím bodem k dohodnutému snižování již rok 2018, namísto roku 2020 navrženého EK, a mělo se vyvinout úsilí snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 % oproti roku 2005. EP rovněž navrhuje odměňovat členské státy, které včasně přijmou opatření vedoucí k celkovému snižování emisí CO2. Poslanci dále většinově kritizovali úmysl USA odstoupit od dohody COP21 a jednoznačně se vyjádřili, aby EU pokračovala a naplňovala závazky vyplývajících z této dohody. Téhož dne poslanci diskutovali s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem a zástupci maltského předsednictví o přípravě červnové Evropské rady. V části agendy věnované migraci většina z nich kritizovala Radu za nedostatečný pokrok při projednávání reformy Dublinského systému a vyjádřila zklamání z nedostatku solidarity mezi členskými státy. V rozpravě byla rovněž zdůrazněna nutnost zajistit lepší ochranu vnějších unijních hranic. Značná polarizace panovala v otázce smysluplnosti a uskutečnitelnosti hlubší spolupráce s Libyí při řešení migrační krize. V návaznosti na předčasné volby v Spojeném království někteří řečníci vyjádřili názor, že tato událost povede ke snížení pravděpodobnosti naplnění scénáře „tvrdého“ brexitu. EP také většinově podpořil myšlenku posílení společné obrany EU. Ve čtvrtek 15. června EP přijal usnesení k otázce sdílené ekonomiky, v němž žádá jasná pravidla, spravedlivou hospodářskou soutěž a dodržování práv zaměstnanců. EP tak podporuje regulaci tohoto dynamicky se rozvíjejícího sektoru a současně vyjadřuje obavy o špatné a právně nejisté pracovní podmínky zaměstnanců společností poskytujících tyto sdílené služby. V jiném samostatném usnesení z vlastního podnětu pak EP konstatoval, že je zapotřebí, aby on-line platformy umožňovaly svým uživatelům hlásit falešné zprávy. Poslanci v této souvislosti naléhavě vyzývají Komisi, aby se zabývala právními opatřeními omezujícími falešné zprávy. K dalším významným událostem plenárního zasedání patřilo hlasování o postoji EP k úpravě označování domácích spotřebičů tzv. energetickými štítky (úterý 13. června). Poslanci dále uvítali zmírnění napětí mezi Srbskem a Kosovem a vyzvali obě země k zintenzivnění úsilí k naplnění jejich cíle stát se členy EU. V případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM) pak vyjádřili nutnost, aby tamní představitelé jednoznačněji přistoupili k realizaci evropských reforem (středa 14. června). EP rovněž zdůraznil potřebu zjednodušení postupů a zlepšení součinnosti v rámci politiky soudržnosti po roce 2020, která by měla vést k efektivnějšímu snižování regionálních rozdílů v EU a být proto adekvátně financována.