Big_loader_ajax

Česká koruna: myšlenka proti hmotě...

05.05.2017

Českou korunu poslala Česká národní banka do "svobodného světa plování". Jak to s ní nyní vypadá?

Dnešní vývoj, kdy se koruna po ukončení režimu "euro za 27" obchoduje "kolem 27" na první pohled vypadá jako úspěch naší centrální banky, druhý pohled je složitější.

Proč?

1. ČNB opustila "režim 27" proto, že potřebuje "ochladit" inflaci (poměrně rychle, stačí se podívat na graf). Hlavní plán byl. že to zařídí mírně silnější koruna. Ta se ale nedostavila. A jak se zdá, nedostaví. Nastoupit asi měl plán "B" - vyšší úroky. Ty, pokud by byly dost vysoké, mohou trochu rozkývat část ekonomiky, ale je otázka, zda přinesou to, co by dle teorie měly - tedy, silnější korunu, která představuje "rychlý desinflační kanál". Její absence dnes ovšem "má jasnou logiku".

2. Důvodem je, že během "režimu 27" ČNB musela z našeho ne moc velkého trhu, nakoupit (hlavně ke konci) opravdu hodně eur. A to od "spekulantů" (=krátkodobých finančních investorům), kteří se těšili na silnější kurz (neb ekonomika "na něj má") a poté od firem, které "dopředu" prodaly své budoucí eurové příjmy. A právě tato eura na trhu dnes chybí a brání koruně v posílení. A bude to tak asi i dál, protože prosazení ekonomicky odůvodněné "myšlenky" na silnější korunu může bránit "hmota eur", které na trhu "chybějí". Je větší, než jsme si uvědomovali a její důsledky jsou významnější a mohou trvat déle (viz text).Ze spekulantů se tak nikoliv poprvé stali nedobrovolně "dlouhodobí investoři", ale ti navíc mohou využívat každý posun koruny k silnější hodnotě k tomu, aby "ze hry" (bez zisku ale i ztráty) vystoupili = eura zpět nakoupili = korunu zpět oslabili.

text of article by Josef Němeček

Co z tohoto plyne?

- proces ukončování "režimu 27" a cesta k "normálnímu", ekonomikou a trhem určovanému kurzu koruny, se nám trochu natáhne, neb mu v cestě stojí miliardy eur, které se "předčasně přestěhovaly" do rezerv ČNB

- před ČNB stojí nesnadné volby. Zjednodušeně tři:

a. snažit se dosáhnout zpřísnění své politiky "jen" růstem úroků. Ten by musel být "nemalý", ideálně tak velký, aby přilákal dost nového kapitálu (opět krátkodobého), aby dnešní, zřejmě poněkud nešťastné "spekulanty" umožnil vyplatit a korunu posílil

b. dělat si s inflací menší starosti, smířit se s korunou "kolem 27" a spoléhat na to, že jen velmi rozvážně rostoucí ekonomika a stále nízká inflace v eurozóně bude "sama" držet růst cen v rozumných mezích

c. začít "nadbytečné a problém vyvážející" rezervy prodávat na trhu. A tím pomoci koruně k silnější hodnotě i přes to, že to využití "spekulanti" na odchod (a ČNB "zaplatila" ztrátu). ČNB by se tím stala vlastně tvůrcem ceny koruny, přičemž by zároveň nastavovala i výši úroků, což je režim, který dlouhodobě odporuje ekonomické logice, nemluvě o tom, že rozhodování o tom, kdy chce kde ČNB kurz vidět (a dle toho bude intervenovat) ji staví do problémů přinejmenším s transparencí rozhodování

Nejsme tedy na konci poznávání, jaké možnost má a nemá tak zvaně nezávislá měnová politika. Věc, které se dle mé zkušenosti v malé, otevřené ekonomice, jako je ta naše, daří mnohem lépe v knížkách, než v reálném světě....

Autor článku : Luděk Niedermayer