Big_loader_ajax

Nebezpečná krátkozrakost

22.08.2014

V okamžiku, kdy z dobrých důvodů neexistuje reálná možnost vojenské odpovědi, jsou ekonomické sankce nejlepší možnou reakcí, jak Rusku dát najevo nesouhlas s jeho postupem, reaguje europoslanec Luděk Niedermayer na text ekonoma Vladimíra Dlouhého.

Vladimír Dlouhý mimo jiné tvrdí, že Západ podcenil “jak mnoho je Rusko připraveno udělat pro neutralitu Ukrajiny“. Pak ale vidí jiné Rusko, než já. Nemyslím si, že cílem Putina je neutrální Ukrajina (kterou část představitelů Ruska nepovažuje za plnohodnotný stát). Myslím, že mu jde více o její začlenění do nově vznikajícího “svazu“, který má nahradit dle jeho názoru katastrofální rozpad SSSR.

Stejně tak nepovažuji sankce za projevem “bezradnosti Západu“. V okamžiku, kdy z dobrých důvodů neexistuje reálná možnost vojenské odpovědi na obsazení Krymu a vyprovokování konfliktu na východní Ukrajině, jsou ekonomické sankce nejlepší možnou reakcí, jak Rusku dát najevo nesouhlas s jeho postupem (a domnívám se, že poměrně účinná). Míří totiž na omezený okruh lidé blízkých Kremlu a jejich či státní podniky. V textu uvedený odhad, že naše země a podobné ekonomiky, budou sankcemi “postiženy nejvíce“, neodpovídá realitě. Alespoň při dnešním stavu ruských protiopatření.

Použitá analogie s postupem Ronalda Reagana abstrahuje od toho, že dnešní krizi vyvolal šokující a bezprecedentní postup Ruska, které porušilo nedávné mezinárodní úmluvy a Ukrajině “ukradlo“ území, obyvatele i majetek. V tomto případě je Dlouhým navrhované nevyužití sankcí, ale postupné posilování naší ekonomické síly, absurdní. Znamenalo by, že Rusko takto může postupovat do té doby, až bude Západ dostatečně silný (co udělá poté, se v článku nedočteme, neboť i dnes se ekonomická i vojenská převaha Západu zřejmá). Důsledky tohoto postupu si raději nepředstavuji.

V okamžiku, kdy Ukrajina byla částečně obsazena cizími vojsky a čelí ze zahraničí rozpoutané a podporované válce na svém území, jen stěží rozumím výrok v textu, že “členství Ukrajiny v NATO naprosto nepřichází v úvahu.“ To mimo jiné upírá suverénnímu státu právo určit si svou budoucnost. Je jasné, že tamní lidé potřebují jisté záruky. A ty, které jim před pár lety také Rusko poskytlo, nemají dnes cenu ani papíru, na kterém stojí.

Obávám se, že věcně a rádoby nepoliticky prezentované argumenty, navíc vysoce erudovaným autorem, vedou k jedinému výsledku. K šíření názoru, že je třeba postup Ruska akceptovat a začít s ním co nejrychleji znovu obchodovat. A čekat, až se prezident Putin odhodlá ukousnout další část jiného státu. Pomíjí tím mimo jiné fakt, že obchodování se zemí, která nerespektuje vládu práva a nectí dokonce ani ty nejsilnější mezinárodní závazky, je nejen morálně diskutabilní (takřka vše se v Rusku děje se vědomím, či podporou státu), ale nemůže být ani zdrojem dlouhodobé prosperity.

Tento postoj, zejména od občana státu, který toleranci podobného postupu draze zaplatil, je špatný, krátkozraký a nezodpovědný. I když Kremlu jistě konvenuje. Je možné, že Vladimírem Dlouhým nastíněné “překvapivé a utajované řešení“ nakonec přijde. Pokud ale jakkoliv utvrdí Putinovo Rusko v tom, že jeho postup je přijatelný, bude to nejen nemorální, ale i veskrze špatné. A pro Evropu, zejména její východní část, se to za pár let možná ukáže jako tragická chyba.

Původní článek: http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62678970-nebezpecna-kratkozrakost

Autor článku : Luděk Niedermayer
Zdroj : iHNed.cz