Big_loader_ajax

Program estonského předsednictví

18.07.2017

V druhé polovině roku 2017 bude Radě EU předsedat Estonsko. Dne 29. června estonská vláda schválila program svého předsednictví, jenž definuje hlavní prioritní oblasti a témata, ve kterých chce do konce roku učinit pokrok. Ve většině těchto priorit může estonské předsednictví očekávat od ČR podporu.

Kontext

Estonské předsednictví zahajuje nové 18měsíční předsednické trio, které bude Estonsko vykonávat spolu s Bulharskem (1. pol. 2018) a Rakouskem (2. pol. 2018). Společný programový dokument Tria přijala Rada pro obecné záležitosti dne 20. června. Estonské předsednictví při definici svých hlavních priorit vychází z dokumentu Strategická agenda pro Unii v čase změn, jež tvoří přílohu závěrů Evropské rady z června 2014, a také staví na společných cílech členských států a institucí EU v Římské deklaraci z března 2017.

Klíčové body

Pro své předsednictví Estonsko formulovalo čtyři hlavní priority:

Otevřené a inovativní evropské hospodářství

Předsednictví bude usilovat o posílení a zefektivnění fungování vnitřního trhu prostřednictvím čtyř základních svobod včetně volného pohybu dat. Za tímto účelem bude podporovat volný pohyb služeb, přeshraniční mobilitu firem a dokončení druhé fáze tvorby Evropské bankovní unie. Rovněž hodlá pokročit v modernizaci daňových pravidel a zaměří se na nastavení nového designu trhu s elektřinou. Chce iniciovat debatu podpoře politických priorit prostřednictvím rozpočtu EU. V zájmu vytvoření nových příležitostí pro podnikání a posílení konkurenceschopnosti bude klást důraz na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu, pokrok ve vyjednávání o Dohodě o obchodu službami (TiSA) a vyjednávání o nových dohodách o volném obchodu.

Bezpečná a spolehlivá Evropa

V oblasti vnitřní bezpečnosti se předsednictví bude věnovat implementaci moderních IT řešení a zavedení společných informačních databází zaměřených na boj s terorismem a organizovaným zločinem (EES, ETIAS, ECRIS). V rámci migrační politiky bude předsednictví vedle ochrany vnějších hranic pokračovat v debatě o reformě společné migrační a azylové politiky. V oblasti vnější politiky bude podporovat implementaci Globální strategie EU s důrazem na posilování transatlantických vztahů a potvrzení významu Východního partnerství. Plánuje rovněž klást větší důraz na posílení spolupráce v obranné oblasti. Vedle toho bude předsednictví podporovat iniciativy vycházející z Akčního plánu pro evropskou obranu a posilování vzájemné spolupráce mezi EU a NATO, a to zejména v oblasti kyberbezpečnosti.

Digitální Evropa a volný pohyb dat

Předsednictví se bude velmi intenzivně věnovat rovněž volnému pohybu dat a ochraně osobních údajů. Budování digitálního jednotného trhu včetně zvýšeného využívání online řešení a rozvoje přeshraničních e-služeb proto bude patřit mezi zásadní priority. Snahou předsednictví bude modernizovat legislativu týkající se e-commerce a e-služeb a pravidel o elektronických komunikacích, a podpořit tak rozvoj a investice do nových služeb.

Inkluzivní a udržitelná Evropa

V rámci této priority chce předsednictví přispět k lepší adaptaci evropských občanů na měnící se ekonomické a environmentální podmínky prostřednictvím rozvoje jejich schopností a dovedností. V zájmu podpory volného pohybu osob a pracovníku se zaměří na koordinaci systému sociálního zabezpečení, vzdělávání a zaměstnanost mladých a spravedlivou reformu nařízení o vysílaných pracovnících. V zájmu dodržování Pařížské dohody a redukci skleníkových plynů bude předsednictví pokračovat v modernizaci systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS a redukci emisí v ostatních sektorech a zaměří se na zlepšení energetické účinnosti.

Východiska pozice ČR

Vláda ČR s volbou a zaměřením jednotlivých priorit estonského předsednictví v obecné rovině souhlasí. Ve většině z prioritních oblastí nejsou výrazné rozpory mezi pozicí vlády a cíli, kterých předsednictví plánuje dosáhnout. Vláda bude podporovat kroky předsednictví v oblasti vnitřního trhu včetně kroků vedoucích k odstranění bariér v oblasti služeb, budování jednotného digitálního trhu či budování Energetické unie. Rovněž vítá důraz předsednictví na Evropskou politiku sousedství a Východní partnerství či ambice předsednictví při posilování obranné a bezpečnostní spolupráce. Vláda se bude také zasazovat o to, aby projednávání pro ČR důležitých témat pokračovalo a jejich význam v unijní agendě nepoklesl, přestože předsednictví tato témata mezi své priority nezařadilo. V tomto kontextu vláda očekává dosažení pokroku při modernizaci DPH v EU a zdanění příjmů právnických osob či pokračování v intenzivní debatě o Evropském pilíři sociálních práv. Vláda bude rovněž klást důraz na udržení významu politiky soudržnosti v unijní agendě a vznik komplexní strategie EU pro průmyslovou politiku.

Předpokládaný další vývoj

Priority estonského předsednictví budou členským státům EU formálně představeny na zasedání Rady pro obecné záležitosti, které se bude konat 25. září v Bruselu. Po Estonsku předsednickou roli od 1. ledna 2018 přebírá Bulharsko a poté v polovině roku 2018 Rakousko. 

Autor článku : L. Hadrava
Zdroj : Týdenní monitoring událostí v EU Sekce pro evropské záležitosti