Brexit: Hlavní body rezoluce EP a vyjádření obou stran k danému tématu
11.04.2017
Jak vyplývá ze samotné rezoluce a taktéž vyjádření většiny poslanců na debatě týkající se odchodu Spojeného království z EU, hlavním bodem následných diskuzí bude osud občanů EU žijících ve Spojeném království a naopak občanů UK žijících v Evropské unii. Návrh usnesení (finální verze zde) požaduje spravedlivé zacházení a zdůrazňuje, že by zájmy a práva Evropanů i Britů měly být prioritou ve vyjednáváních. Dle rezoluce by se na práva a postavení občanů měly uplatňovat zásady rovnosti, reciprocity a nediskriminace.
Toto téma staví poslanci jasně do popředí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se minulý týden nechal slyšet, že je důležité si uvědomit, že v budoucím jednání nepůjde jen o obchodní dohody, nýbrž o životy milionů lidí, kteří mají ať už profesní, či rodinné vazby k Velké Británii. Ujistil, že Evropská komise bude stát za těmito lidmi a zdůraznil, že to nesmí být oni, kteří zaplatí za brexit. „Je naše povinnost postarat se o to, aby je rozhodnutí Velké Británie neuvrhlo do nejistoty,“ uvedl Juncker. Lidé podle něj nesmí být využíváni jako pouhé nástroje pro vyjednávání. Ve stejném duchu se vyjádřila taktéž předsedkyně Evropské sjednocené levice Gabriele Zimmer, která silně podpořila myšlenku nastavení otázky práv občanů jako prioritu. Podobná rétorika zazněla také z britské strany. Ashley Fox ze strany britských konzervativců požaduje zachování práv občanů „postižených“ brexitem.
Otázka budoucího vývoje Irské republiky a Severního Irska je v rezoluci také několikrát zmíněna. Je vidno, že Evropský parlament přisuzuje velký význam této jedinečné situaci. Informuje, že brexit bude mít výrazný dopad zejména na Irsko. V tomto případě se nejedná pouze o negativní ekonomické dopady na země, nýbrž také zachování vnitřní bezpečnosti. Dlouholeté vyjednávání mezi rozdílnými politickými stranami a současný velmi křehký mír by mohly být značně narušeny. „Jde o víc než o obchod, jde o válku a mír,“ upozornila členka skupiny GUE-NGL Barbara Spinelli. Evropská unie prohlásila, že vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla zachována tzv. Velkopáteční dohoda a tím také mírové soužití na tomto území. Michel Barnier, vyjednavač Evropské unie pro jednání s britskou vládou o vystoupení Spojeného království z EU, uvedl, že Evropská unie nedopustí vytvoření tvrdých hranic mezi těmito zeměmi, které by přineslo mnoho problémů. „Je třeba nají takové ujednání, které nezpochybní Velkopáteční dohodu a bude zároveň slučitelné s právem EU,“ prohlásil Barnier. Lucy Anderson, členka stany britských labouristů, vyzvala Evropu, aby se postavila za mírovou dohodu. „Irové na vás spoléhají, postavte se za Irsko,“ uvedla. Na toto téma reagovala taktéž představitelka strany ALDE Marian Harkin, která požaduje podporu mírového procesu a zachování znění Velkopáteční dohody ve všech jejích částech. Dle jejího vyjádření je taktéž nezbytné zabránit vytvoření tvrdé hranice a zajistit do budoucna svobodný obchod mezi těmito zeměmi.
Neopomenuta nezůstala ani finanční otázka brexitu. Je nutné zmínit, že veškerá práva plynoucí z členství v Evropské unii se budou na UK vztahovat až do doby jeho odchodu z EU. Současně však musí dostát všem svým závazkům vůči EU, a to i včetně těch rozpočtových. Dle předběžných odhadů Evropské komise, na kolik vyjde UK odchod z EU, by se částka mohla pohybovat až kolem 50 miliard liber. Jedná se především o výdaje na nezaplacené závazky Británie vůči unijnímu rozpočtu. Dále v sobě uvedená částka nese také náklady na důchody evropských úředníků, uvěrové záruky či výdaje na evropské projekty ve Velké Británii. Tato suma však vyvolala v Británii nemalý rozruch. Nigel Farage se na debatě dokonce nebál vůči Evropské unii použít označení „mafie“. To samozřejmě vyvolalo na evropské straně velké pobouření. Jens Geier z frakce S&D ujistil, že se nejedná o žádnou formu potrestání za odchod z EU, nýbrž pouze o clearing účtů mezi EU a Velkou Británií. Dodal, že Británie má povinnost splnit závazky vůči EU, které britská vláda v minulosti podepsala.
Během parlamentní debaty o brexitu mnohokrát zaznělo heslo „evropská jednota“. Poslanci se shodují, že je nezbytné, aby Evropa zůstala v nadcházejících vyjednáváních jednotná a rozhodná. Je důležité prosazovat především zájmy Evropské unie a jejích občanů. „Spojené království opouští EU, ne Evropská unie UK,“ zdůraznil ve svém projevu Juncker. Hájit evropské hodnoty a principy, na kterých evropský projekt stojí, bude v následujících letech klíčové. Michel Barnier označil jednotný a společný přístup ke Spojenému království jako předpoklad k dosažení spravedlivé dohody. Dále také prohlásil, že celý proces vyjednávání dohody s Brity bude transparentnější než kdy předtím a Evropský parlament se bude moci jako přímý zástupce Evropanů úzce podílet na vyjednávání. Poslanci vyzvali EU i UK, aby jednání probíhala v dobré víře s cílem zajistit důstojný odchod Spojeného království z EU. Budoucí dohoda by měla být výhodná pro obě strany, nelze trestat Spojené království za její demokratické rozhodnutí, je nutné ho respektovat. Je nezbytné, aby bylo dosaženo takovéto dohody. „Chaotický rozvod UK a EU je ten nejhorší možný scénář – pokud nebude existovat dohoda, budou na straně poražených všichni,“ řekl Juncker. „Scénář tzv. no deal je něco, co opravdu nechceme,“ dodal Barnier.
Guy Verhofstadt, zástupce EU při jednáních s UK o brexitu, tuto situaci vidí naopak jako příležitost vybudovat ještě silnější Evropskou unii, založenou na svých hodnotách a zájmech občanů. Dle jeho názoru potřebuje Evropa radikální změnu, aby byla dostatečně silná bojovat proti autokratům a populistům. Brexit přináší šanci Evropě stát se ještě více ucelenější, demokratičtější a silnější.
„Hleďme kupředu,“ vyzývají poslanci Evropu.
-------------------------
Zajímavé odkazy:
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie (2017/2593(RSP))
UK withdrawal from the European Union (Legal and procedural issues)
Red lines on Brexit negotiations